Ze Zvíkova Přemyslovci ovládali jižní Čechy
Zvu vás na hrad, který ve středověku díky své výstavnosti a nedobytnosti náležel mezi nejvyhledávanější královské hrady. Když napovím, že leží nad soutokem Vltavy s Otavou, asi si sami doplníte, že vás zvu na návštěvu Zvíkova.
„Jsme uprostřed nádvoří královského paláce, který se stavěl asi 20 let, tedy zhruba v letech 1250 až 1270 v době vlády Přemysla Otakara II.,“ uvedl kastelán Aleš Kadlčák a upřesnil: „Architektura měla doložit moc a reprezentativnost krále Přemysla Otakara. Lze to doložit jak na nádvoří, tak hlavně královské kapli, která patří k tomu nejcennějšímu, co na Zvíkově je.“
Historie královského hradu Zvíkova, jak se záhy dozvídám, je ovšem ještě o pár desítek let starší. „Historie sahá do počátku 13. století, kdy Přemyslovci iniciovali založení hradu. Iniciativa vyplývala z toho, že vliv Přemyslovců v jižních Čechách byl velice slabý, protože tu dominovali Vítkovci. Po založení hradu Zvíkov se zakládala královská města jako třeba Písek, České Budějovice, Klášter ve Zlaté Koruně, vše s cílem posílit vliv královské moci v této oblasti,“ vyložil kastelán.
Aneb za vším hledej politiku. Zvíkov platil ve 13. a 14. století za nedobytný, a tak tu čeští králové, jejich královny a další členové rodiny pobývali v dobách nepokojných. Také tu však přespávali při cestách za hranice království nebo se v okolních hlubokých lesích věnovali lovu.
„Je tu samozřejmě doložený pobyt Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II., Václava II., Václava III., prostě jak jdou poslední Přemyslovci za sebou. Na Zvíkově se podepisovala spousta významných listin,“ doplnil Aleš Kadlčák.
Nejstarší částí hradu je věž vystavěná z velkých kamenů, která se může pyšnit hned třemi jmény. „Černá pro barvu kamene, Hlízová pro nezvyklý způsob opracování, boule připomínají hlízy, a Markomanka se jí říká proto, že v 19. století se vžil romantický názor, že jde o věž z 2. století našeho letopočtu, která byla vybudována v době Markomanského osídlení. Začalo se jí říkat Markomanka,“ vysvětlil kastelán.
Pozdější archeologický výzkum ovšem tuto domněnku nepotvrdil. Další pověsti se vztahují k místnosti, která se nachází v prvním patře věže. „Říká se jí Korunní, protože v 17. století se vžil názor, že se v této místnosti v případě potřeby mohly ukládat korunovační klenoty, než byl dostavěn Karlštejn. Tento názor se však opravdu objevil až na počátku 17. století a předtím není nikde doložený,“ doplnil Aleš Kadlčák.
Nicméně je pravda, že Korunní síň byla nejnedobytnější místností na celém hradě. Ještě vám doporučím vystoupat až na vrchol věže, odkud se vám naskytne krásný výhled po okolí, který nehyzdí žádné novodobé dominanty, jako jsou stožáry vysokého napětí, sila nebo tovární komíny.
I díky tomu se právě na Zvíkově natáčela řada filmů a mezi nimi i jedna známá pohádka z posledních let – Lotrando a Zubejda. „Filmy se tu točí často, ale většinou jsou to zahraniční koprodukce a často se nedostanou ani do českých kin. Z novodobějších známějších pohádek bych zmínil Lotranda a Zubejdu, která se z větší části natáčela u nás,“ potvrdil kastelán.
Hrad Zvíkov prošel během staletí několkrát rekonstrukcí. Zatíco starší mistři si dokázali s opravami poradit, novodobější restaurátoři mnohdy natropili nenapravitelné škody. Víc se dozvíte v nedělní části výletu Po Česku.
