Ze Židlochovic vyrazili farmařit do Jižní Afriky

Ivan Višňák u řeky Limpopo
Ivan Višňák u řeky Limpopo

Na břehu řeky Limpopo v Jižní Africe vyrostla před deseti lety česká farma. Bylo to v době, kdy černí Jihoafričané farmáře vyháněli a několik tisíc z nich i zabili. Přesto se manželé Višňákovi z Židlochovic u Brna nezalekli, vyklestili buš a vybudovali loveckou farmu. A proč to udělali? Protože Ivan je posedlý lovem a jeho žena Jana má zase ráda teplo. I tak vypadá splněný český sen v Africe.

Z kuchyně vycházejí tři černé hospodyně a zpívají česky. Za léta na farmě se naučily vařit i česká jídla. Bez toho by tu Ivan asi nevydržel. Do prostorné haly proniká ostré slunce, v obrovském krbu teď v zimě hoří oheň a farma působí naprosto idylicky. Ovšem na začátky hospodaření Jana raději jenom vzpomíná. Byla tu totiž sama.

„Tady nebyla elektrika, ani plot, ani baráky. Mnohdy jsem spala v autě a navíc jsem neuměla vůbec anglicky. Dodneška nechápu, jak jsem se mohla takhle vydat někam do Afriky,“ vzpomíná Jana.

Na farmě Limpopo manželů Višňákových

Farma Limpona Safari má přes tři tisíce hektarů a část pozemků ohraničuje řeka Limpopo. Za ní leží Botswana. V nízké buši běhají různé druhy antilop, pakoně, buvoli a pár nosorožců, které sem jezdí střílet bohatí lovci především z Česka. O zvěř se Ivan částečně i stará. „Tady je každý pozemek oplocený, takže zvěř nemůže migrovat. Teď v zimě ji musím přikrmovat. Kdyby tady nebyly farmy, není tu ani žádná zvěř,“ vysvětluje Ivan.

Domorodci nemají vzdělání ani zkušenosti a všichni farmáři jsou běloši. Český myslivec učí vesničany, jak řídit farmu a jak zacházet se zvěří. Černoši zůstávají námezdními dělníky. Zřejmě proto od zániku apartheidu asi tři tisíce farmářů zabili. Podle Ivana je tu však bezpečno.

Antilopa na farmě Limpopo

„Lidé jsou tady vstřícní a někdy i pracovití, když je správně motivujete. Problém je politika, špatný systém vzdělávání a zkorumpované úřady a policie,“ stěžuje si.

Na farmu vede z poslední křižovatky asi 20kilometrová prašná cesta. Tam je také nejbližší obchod se základním zbožím. Do města s úřady je to asi hodina jízdy. Když tady Jana začínala, tak tu prý projelo jedno auto za den. Světlovlasá žena přiznává, že měla tenkrát víc štěstí než rozumu. „Hadi, jakákoliv zvěř, černoši, to byla spíš nevědomost. Člověk vůbec netušil, do čeho jde,“ říká dnes.

Limpona safari manželů Višňákových

Štěstí se manželů Višňákových drží i nadále. Ovšem je za tím obrovské množství práce. Kritikům sice lovecké farmy přijdou jako úchylný přežitek, ale v Jižní Africe je to samozřejmost a obživa desetitisíců lidí. A pro Višňákovi ze Židlochovic je to splněný sen.


Zobrazit polohu Limpona Safari na větší mapě