Ze smiřické tvrze se stal zámek s jednou z nejkrásnějších kaplí

24. duben 2010
Hospodářské budovy zámku ve Smiřicích

Náš cíl výletů Po Česku najdete pár kilometrů na sever od Hradce Králové. Dříve tam stávala jen tvrz, později zámek. Ten je dnes veřejnosti nepřístupný, ale hospodářské budovy v okolí zámku ve Smiřicích, skýtají pohled na řadu zajímavostí.

„Stojíme ve smiřickém zámeckém areálu. Před námi je zámek a okolo hospodářské budovy včetně toho nekrásnější, čím se Smiřice mohou pochlubit. Tím je barokní kaple Zjevení Páně,“ ukazuje mi moje průvodkyně po zdejších památkách Ladislava Reichová z městského úřadu. Stojíme v místech, kde se kdysi začala psát historie místa.

„Smiřice vznikly mezi dvěma rameny Labe. Zprvu tu byla tvrz, odkud pochází rod Smiřických. Ti tu ovšem byli jen do roku 1476. Po nich sem přicházejí Trčkové z Lípy,“ doplnila průvodkyně.

Právě Trčkové z Lípy nechali starou tvrz přestavět podle dobové módy na zámek, který po bitvě na Bílé hoře získali a do raně barokní podoby opravili Gallasové. „Ti se významně zapsali do historie města, protože nechali Smiřice povýšit na město a dali jim právo užívat vlastní znak. To bylo v roce 1659. Loni jsme tak oslavili 350 let,“ přiblížila Ladislava Reichová.

Zámek ve Smiřicích

Po rodině Gallasů na zámku sídli Šternberkové a v 19. století jej vlastnila podnikatelská rodina Liebigů. Zámek se aspoň zvenčí dochoval v původní podobě. Uvnitř toho však mnoho nezůstalo. Ve 20. století sloužil jako rolnická hospodářská škola a naposledy jako kanceláře státního statku. V současnosti je zámek v soukromých rukou a není možné jej navštívit. Kaple a hospodářské budovy jsou ovšem v majetku města, které je postupně opravuje.

„Mezi hospodářská stavení patří například budova bývalého důchodu, protože tu bydlel důchodní – správce. Na to navazuje budova bývalého pivovaru a další hospodářské budovy, v nichž bylo zázemí zámku, čeleď, kanceláře, jízdárna a další,“ upřesnila Ladislava Reichová.

V budově důchodu, přiléhající ke kapli, si můžete prohlédnout třeba Erbovní sál, který slouží výstavám anebo stálou expozici sochaře a medailéra Milana Knoblocha, rodáka ze Smiřic. „Dělal medaile celé řadě významných osobností. Před námi je například medaile Václava Havla. Je autorem řady bust, například Wolfganga Amadea Mozarta, která je umístěna ve Stavovském divadle. Jedna z jeho soch, která byla věnována oběti Jana Palacha, stojí u Ženevského jezera ve městě Vevey ve Švýcarsku,“ upřesnila moje průvodkyně.

Alianční znak nad jedním ze vchodů

A nakonec tip: Až bude ve Smiřicích, nechte si vyprávět půvabné pověsti o tom, kterak vznikl název města. „Teorií je několik. Nejpůvabnější je, že byli dva bratři, kteří se na sebe rozhněvali. Tam, kde se na sebe rozhněvali, je dnes ves Hněvčeves, na západ odsud. Pak postupovali dál. Tam kde jejich hoře dostoupilo nejvyšší intenzity, je dnes Hořiněves, dříve Hořeněves. Tam, kde se smířili, jsou Smiřice. Samozřejmě se rozkmotřili kvůli ženské. Žádný fotbal nebo hokej nebyl, kvůli čemu by se mohli na sebe zlobit,“ uvedla Ladislava Reichová.

Zámek ve Smiřicích

Další pověst se vztahuje k řekám. „Když sem přicházeli poutníci, tak se jim oblast jevila jako ‚samé říce‘ neboli ‚samé řeky‘. Od toho pak Smiřice. Nejpravděpodobnější však je, že jméno vzniklo od Smírových, později Smiřických. Od prvního rodu, který zde pobýval,“ dodala.


Zobrazit polohu Smiřic na větší mapě