Zdolávat písečné duny na vozíku? Tři přátelé se pokusili Wahibské písky přelstít sandboardem

Sultanát Omán je o moderní a vyspělá země, což jí ovšem na exotice samozřejmě nijak neubírá. Vladimír Kroc do Ománu vyrazil se třemi přáteli, z nichž jeden se pohybuje na vozíku. A tak o překvapení na cestě nebyla nouze.

I v tak tradiční islámské zemi můžete už v polovině listopadu narazit na rozsvícený a ozdobený vánoční stromek. Vysvětlení je prosté: resort, kde jsme přenocovali, vedou přistěhovalci z Filipín, kde křesťané slaví Vánoce už od září až do tří králů.

Vánoce v Ománu

Ve skutečnosti je křesťanství v Ománu menšinové náboženství, ale ve srovnání s jinými arabskými zeměmi tady nijak nelpí na striktním dodržování koránu. Ostatně převládají tady ibádité, kteří mají stejně daleko k sunnitům jako k šíitům.

Čtěte také

V hlavním městě Maskatu se také toleruje ženám evropský styl oblékání a bylo běžné, že jsme potkávali auta s řidičkami a plně ženskou posádkou. Bez mužského doprovodu.

Wahibské stometrové duny

My jsme se ale vydali na venkov, do pouště. Cílem jsou tzv. Wahibské písky: je to nevelké území o rozloze přibližně středních Čech pojmenované po beduínském kmeni Wahiba. Atrakcí jsou zdejší duny vysoké až sto metrů. Zdolávat je můžete na hřbetě velblouda, na čtyřkolkách anebo pohodlně v terénním automobilu, ovšem raději se zkušeným řidičem.

Až sto metrů vysoké duny můžete zdolávat na hřbetě velblouda, na čtyřkolkách anebo pohodlně v terénním automobilu

Ten náš se svěřuje, že denně nahoru a dolů vyjede tak deset krát. Záleží na počtu turistů, kterých v poslední sezonně kvůli koronaviru ubylo. Když mu vysvětlujeme, že jsme z Česka, připadá mu to legrační a se smíchem si opakuje „Republika Čika“. Vzápětí se ptá, jestli máme u nás sníh a jestli je tam zima.

I trénovaní beduíni za volantem silných aut s náhonem na všechna čtyři kola mají někdy problém zdolat vysoké a strmé písečné duny. Nahoře ale přibývá turistů, kteří se brodí pasáty navátým zlatavým pískem, aby si vychutnali velkolepý západ slunce v poušti.

Vyjde jízda na sandboardech?

My ovšem v táboře řešíme jiný problém: všudypřítomný písek nesvědčí jízdě na vozíku. Martin přichází s alternativním řešením: kdesi našel dva vyřazené sandboardy.

Zkoušíme drátem připevnit písečná prkna ke kolům vozíku. Vypadá to slibně, ale nakonec to kvůli váze pasažéra nevyjde

Opravdu, to mají zdejší kopce s našimi svahy společné: když se to umí, dají se pod rozpáleným sluncem Arabského poloostrova sjíždět na prkně podobně jako u nás na snowboardu, pokud je ovšem sníh.

Zkoušíme drátem připevnit písečná prkna ke kolům vozíku. Vypadá to slibně, ale nakonec se experiment kvůli váze pasažéra po několika metrech ukazuje jako slepá ulička a vozík i s kamarádem dotlačíme po písku k několik set metrů vzdálené restauraci hrubou silou.

Potom už si ale pod zářivou jižní oblohou nerušenou světelným smogem vychutnáváme tradiční ománskou kuchyni a beduínské zpěvy.

autoři: Vladimír Kroc , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související