Zdeněk Pohlreich: Gastronomie nabrala za posledních pět let švunk

2. září 2018
Zdeněk Pohlreich

Kdo určuje správnou chuť jídla? Neotřesitelnou autoritou je šéfkuchař, potvrzuje Zdeněk Pohlreich, který nechybí na zlínském Garden Food Festivalu. A jak sám říká, téměř všude v Česku lze najít přijatelnou restauraci. Ale jaký je největší nešvar v české gastronomii?

„Jídlo je návyk, lidé jsou zvyklí, musíme si uvědomit, že u nás 50 let gastronomie dostávala na zadek. Ale mám pocit, že posledních pět roků to nabralo švunk, jídlu se dostává více pozornosti,“ říká s tím, že lidé se také naučili přijímat i zahraniční vlivy.

Nejvíce podle něj letí burger, přibývají asijské vlivy… Japonsku patří minimalismus, přesnost provedení, Thajsku zase čerstvé suroviny a rychlé úpravy. „Důležité je, aby byla pestrost,“ připomíná.

Motto dnešní doby je čerstvost
Zdeněk Pohlreich

Po deseti letech se rozhodl, že už nebude jezdit po České republice a natáčet pořad Ano, šéfe! Přiznává, že jednoduché rozhodnutí to nebylo, protože s oblíbeným pořadem strávil kus života.

„V této zemi žije strašná spousta chytrých a šikovných lidí, to, že jsme točili pořad o těch, kterým to zrovna nešlo, je jiná věc. Nechci nikoho soudit, ale žijeme tady super,“ říká.

A proč je smažený sýr s hranolky považován stále za národní jídlo? „Lidem to chutná,“ říká, a hned s úsměvem dodává, že zrovna on smažák v oblibě nemá.

Dobrou zmrzlinu poznáte podle fronty, radí zmrzlinář Jan Hochsteiger

Zmrzlinář Jan Hochsteiger

Zmrzlinou se prý nepřejíte. Alespoň Janu Hochsteigerovi se to ještě nikdy nepodařilo. „Zmrzlinu mohu snídat, obědvat i večeřet… a mám ji pořád rád,“ usmívá se v rozhovoru s Hankou Shánělovou známý pražský zmrzlinář Jan Hochsteiger.

„Nejrozšířenější české koření je strouhanka, cokoliv smaženého vede,“ dodává s tím, že výlučně české jídlo je ale skutečně svíčková, kterou nikde na světě nejedl v žádné modifikaci.

A v čem stále chybujeme? „Ještě pár lidí má pocit, že čím je toho více, tak je to lepší. Když se budeme bavit o rautech, tak nejblbější je to, když si lidé nandají pět různých věcí na talíř. Pak to chutná stejně,“ uzavírá.