Zdeněk Pohlreich: Gastronomie nabrala za posledních pět let švunk

Zdeněk Pohlreich
Zdeněk Pohlreich

Kdo určuje správnou chuť jídla? Neotřesitelnou autoritou je šéfkuchař, potvrzuje Zdeněk Pohlreich, který nechybí na zlínském Garden Food Festivalu. A jak sám říká, téměř všude v Česku lze najít přijatelnou restauraci. Ale jaký je největší nešvar v české gastronomii?

„Jídlo je návyk, lidé jsou zvyklí, musíme si uvědomit, že u nás 50 let gastronomie dostávala na zadek. Ale mám pocit, že posledních pět roků to nabralo švunk, jídlu se dostává více pozornosti,“ říká s tím, že lidé se také naučili přijímat i zahraniční vlivy.

Nejvíce podle něj letí burger, přibývají asijské vlivy… Japonsku patří minimalismus, přesnost provedení, Thajsku zase čerstvé suroviny a rychlé úpravy. „Důležité je, aby byla pestrost,“ připomíná.

Motto dnešní doby je čerstvost
Zdeněk Pohlreich

Po deseti letech se rozhodl, že už nebude jezdit po České republice a natáčet pořad Ano, šéfe! Přiznává, že jednoduché rozhodnutí to nebylo, protože s oblíbeným pořadem strávil kus života.

„V této zemi žije strašná spousta chytrých a šikovných lidí, to, že jsme točili pořad o těch, kterým to zrovna nešlo, je jiná věc. Nechci nikoho soudit, ale žijeme tady super,“ říká.

A proč je smažený sýr s hranolky považován stále za národní jídlo? „Lidem to chutná,“ říká, a hned s úsměvem dodává, že zrovna on smažák v oblibě nemá.

Dobrou zmrzlinu poznáte podle fronty, radí zmrzlinář Jan Hochsteiger

Zmrzlinář Jan Hochsteiger

Zmrzlinou se prý nepřejíte. Alespoň Janu Hochsteigerovi se to ještě nikdy nepodařilo. „Zmrzlinu mohu snídat, obědvat i večeřet… a mám ji pořád rád,“ usmívá se v rozhovoru s Hankou Shánělovou známý pražský zmrzlinář Jan Hochsteiger.

„Nejrozšířenější české koření je strouhanka, cokoliv smaženého vede,“ dodává s tím, že výlučně české jídlo je ale skutečně svíčková, kterou nikde na světě nejedl v žádné modifikaci.

A v čem stále chybujeme? „Ještě pár lidí má pocit, že čím je toho více, tak je to lepší. Když se budeme bavit o rautech, tak nejblbější je to, když si lidé nandají pět různých věcí na talíř. Pak to chutná stejně,“ uzavírá.