Zdeněk Kapitán o kauze Michalákových: S Norskem jsme vytvořili jasný komunikační kanál

Mezi Českou republikou a Norskem není podle něj žádný relevantní mezinárodně smluvní závazek, který by nutil norskou stranu jednat.

„Norská strana reflektovala požadavek Česka a k jednacímu stolu zasedla. Vytvořili jsme jasný komunikační kanál, který nám pomůže lépe prosazovat požadavky,“ říká s tím, že hradba mlčení byla překonána.

Nastiňuje také jeden z bodů k jednání do budoucna, a to aby norská strana přizpůsobila svůj systém a styky probíhaly i v českém jazyce. „Pokud chce norská strana kontrolovat, ať styky probíhají za přítomnosti tlumočníka,“ podotýká.

Upozorňuje také, že podle norské strany byla situace v rodině tak závažná, že styk byl omezen až takovým způsobem. „Odložit trestní stíhání a prokázat nevinu jsou dvě různé kategorie,“ říká s tím, že za situace, kdy není osvobozující rozhodnutí, ale pouze odložení stíhání, tak si civilní soud na to, co se dělo v rodině, dělá názor sám. „Podezření ze zneužívání nebylo jediným důvodem k odebrání dětí,“ dodává.

Čtěte také

Česká republika dala podle něj norské straně jasně najevo, že řízení musí proběhnout férově a s přihlédnutím ke všem garancím, které společně norské a české právo k případu dávají. „Norové sami říkají, že pěstounská péče je dočasné opatření. A my se ptáme: Tak nám prokažte, co děláte proto, abyste děti mohli co nejdříve vrátit do rodiny,“ vysvětluje.

Proč děti Michalákovi zůstávají u pěstounů? A nepostupují norské úřady v jejich případu příliš přísně? Poslechněte si záznam Dvaceti minut Radiožurnálu.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz v tomto článku.