ZÁZRAKY MEDICÍNY: Záchrana člověka po pádu do kolejiště. To není podívaná pro slabé nervy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Záchrana člověka po pádu do kolejiště

Určitě jste už někdy slyšeli, že člověk po úrazu, havárii nebo vážné operaci skončil na áru. Zkratka ARO znamená anesteziologicko-resuscitační oddělení. Lékaři tam pacienta často přebírají v kritickém stavu, kdy nedýchá, nebije mu srdce nebo má rozsáhlou infekci. Jeden takový případ člověka, který by bez rychlé pomoci lékařů zemřel, natočil před časem reportér Jan Herget ve Fakultní nemocnici Motol.

„Na urgentním příjmu je pacient po pádu do kolejiště. Je teď na vyšetření CT, volal nás traumatolog s tím, že je tam teď krvácení z dýchacích cest,“ říká vedoucí lékař oddělení ARO Jan Beroušek a pospícháme na urgentní příjem. Ještě za chůze si lékaři předávají základní informace o stavu mladíka, který leží na pojízdném lůžku. Hlavu má zakrvácenou, v obličeji tržné rány. Sténá bolestí a je agresivní. Sestrám dá docela práci, aby ho zklidnily.

Aby lékaři mladíkovi mohli účinně pomoct, musí ho uvést do umělého spánku a převzít kontrolu nad jeho dýcháním. Kolem pacienta v jeden okamžik kmitá několik lékařů a sester. Dávají si stručné signály, jeden přes druhého si podávají různé nástroje, injekce, hadičky nebo stetoskop. Ještě neznají přesný rozsah zranění, přesto už musí začít s léčením. To znamená převézt pacienta na lůžku chodbami a výtahem se všemi monitory, infuzemi a přístroji, které zajišťují dýchání.

Na oddělení ARO pacientovi pod klíční kost zavádějí centrální žilní katetr a dostávají pod kontrolu všechny jeho životní funkce. Za pár minut má Jan Beroušek k dispozici výsledky vyšetření. Nejvážnější je zranění hlavy. „Teď se díváme na CT vyšetření mozku, kde jsou vidět černé tečky. To jsou bublinky vzduchu, to znamená, že tam je někde komunikace s atmosférou. Tady je vidět, že má rozlomenou kost v oblasti čela," říká lékař.

V tomto případě akutně hrozí otok mozku, proto musí lékaři zavést pacientovi do hlavy čidlo nitrolebního tlaku. Pacienti v ohrožení života se nemůžou převážet z jednoho oddělení na druhé, a specialisté proto chodí za nimi. Jedním z nich je neurochirurg Václav Dlouhý. Vzápětí si už pomocí plastického pravítka a červené fixy vyznačuje na oholené hlavě místo, kde vyvrtá ruční vrtačkou otvor pro čidlo. Chce to sílu, protože musí překonat kost, ale současně musí pracovat velmi jemně, aby neporanil mozek. Neurochirurg do vyvrtaného otvoru zasunuje asi dva milimetry tenký drátek, na jehož konci je rtuťové čidlo a tím se dotýká přímo mozku. Na monitoru je hned vidět, jaký je tlak uvnitř lebky.

Při natáčeném případu lékaři použili i ruční vrtačku

Zhruba po hodině a půl se podařilo dostat pacienta z přímého ohrožení života. K úplnému uzdravení, je ale ještě dlouhá cesta. Tento dramaticky vyhlížející případ je ale pro lékaře intenzivní medicíny běžnou denní praxí.

„Pacient, který se dostane až na naše oddělení, je vždycky v kritickým stavu a naším úkolem je pacienty v tomto stavu převést přes toto kritické období, stabilizovat životní funkce, dýchání, oběh, diagnostikovat příčinu a tu příčinu začít léčit,“ říká Beroušek. „Moderní medicína má rychlý vývoj, ale stále jsou situace, které nedokážeme ovlivnit. A srovnání se s tím, že jste pacientovi nedokázal zachránit život, to je věc, na kterou si zvyknete, zpracujete si ji ve své hlavě psychicky, ale musíte mít vždycky v sobě vyrovnání, že jste udělali naprosté maximum pro pacienta.“

autor: jht
Spustit audio