Zažili jsme tři rekordně teplé roky za sebou. V průměru jsme se přiblížili oteplení o 1,5 stupně, upozorňuje klimatolog Trnka

Hasiči varují před rizikem požárů kvůli suchu a den co den přichází minimálně jedna zpráva týkající se sucha v půdě, v lesích, o chybějící vodě v jihočeských rybnících. Je aktuální situace v Česku, pokud jde o sucho, opravdu tak mimořádná s ohledem na období, tedy na přelom dubna a května?

Čtěte také

Klimatická změna v Česku? Dotýká se nás pár extrémních projevů. Bude ale problém s vodou, upozorňuje klimatolog

Tak na to, že máme konec dubna, začátek května a měli bychom si stále užívat dostatku zimní vláhy, naše krajina tak rozhodně nevypadá. Zbytku zimní vláhy jsme si užívali v březnu, kdy naše vegetace byla výrazně zelenější, než bylo obvyklé. Průběh jara byl minimálně tady na jižní Moravě poměrně příznivý a zelený, ale týkalo se to většiny republiky.

V posledních týdnech se nedostatek vláhy začíná projevovat a je vidět nejenom na růstu stromů a průtocích, kde to je jaksi staršího data, ale i v případě zemědělských plodin. Naši zpravodajové InterSucha jsou vážně znepokojeni a mluvil jste i o požárním riziku.

Naprostá většina z našich zhruba 220 stanic monitorujících vlhkost paliva po českých lesích hlásí nezvykle nízké hodnoty. Hodnoty, které bychom očekávali možná nejdřív na konci května nebo spíš v červenci, ale rozhodně ne na konci dubna. 

Dá se letošní situace srovnat s minulými lety? 

Čtěte také

Oteplování způsobuje další oteplování. Nevíme jen, nakolik se zrychluje už teď, říká klimatolog Tolasz

Je pravdou, že s probíhající změnou klimatu a tím, že nám začíná dřív vegetační období, máme vždycky na jaře méně vody, než jsme mívali ve většině let mezi rokem 1961 a současností. V kontextu třeba posledních deseti let se letošní jaro až tolik nevymyká. Měli jsme jara 2015, 2017 a 2018, kdy jsme také viděli časnější nástup sucha.

Nicméně letošní rok je relativně razantní a to, co je na něm zajímavé a možná výjimečné, se týká i našich pohoří, všech našich klíčových pramenných oblastí. Z toho potom plynou problémy, které pozorují kolegové hydrologové a vodohospodáři. 

Čím to je, že je letos situace taková, jaká je? Může za to hlavně mírná zima, během které moc nesněžilo? 

Určitě k tomu přispěla. Srážek jsme neměli až tak málo, nicméně zima byla nadprůměrně teplá. To vedlo k tomu, že tím, že srážky nebyly ve formě sněhu a většinou to byl déšť, tak ta voda odtekla nebo se vypařila nebo byla spotřebována rostlinami během teplé zimy. Potom nic nezbylo na jaro a ještě méně na léto.

Významná část střední Evropy se potýká s podobnými problémy jako my.

Je potřeba říct, že to není věc, která se týká jenom Česka. Aktuálně se významná část střední Evropy potýká s podobnými problémy jako my. Asi nejhůře postiženou zemí je aktuálně Polsko. Ale když půjdeme od atlantického pobřeží Francie k hranicím Ukrajiny, tak se budeme pohybovat v území, které je sušší, než je obvyklé.

Tři rekordní roky 

Ve středu vyšla zpráva o stavu klimatu v Evropě za loňský rok. Vypracovalo jí Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, které provozuje meteorologickou službu EU Copernicus, také Světová meteorologická organizace. Hlavní titulek, který převzala česká média, zní, že Evropa vloni byla nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Doplnění této informace je, že vloni zaznamenalo nadprůměrné roční teploty 95 procent evropského kontinentu. Co ze zprávy nejvíc zaujalo vás?

Mě ze zprávy zaujalo to, že tady jde o třetí rok za sebou, který je rekordně teplý. Jistě, byl to třetí nejteplejší rok, ale podíváte-li se pozorně na ty rozdíly, tak jsou v zásadě na druhém desetinném místě – pohybujeme se mezi 1,4 a 1,5 °C. Takže skutečně jde o oteplení nebo minimálně o odchylku teplot v globálním měřítku, která je poměrně značná.

To oteplení je masivní, je konzistentní.

Čtěte také

V Evropě se zvyšuje extremita počasí, upozorňuje bioklimatolog Trnka. Co ukazuje nová zpráva o stavu klimatu?

Současně poslední tři roky v součtu se v průměru téměř přiblížily 1,5 °C oteplení oproti předprůmyslové době. To oteplení je masivní, je konzistentní.

A to, že se nejrychleji otepluje Evropa, je jeden fakt. Druhý je ten, že se samozřejmě rychleji oteplují kontinenty než oceány. Důležité, když se bavíme o nárůstu globální teploty, je, že nárůst průměrné globální teploty o 1,5 °C může na pevnině znamenat skoro dvojnásobek. Takže to je potřeba vždycky mít na paměti a je to něco, co reálně zažíváme.

Čím to je, že se Evropa oteplovala víc než jiné kontinenty?

Teplotní anomálie jsou často způsobeny řekněme relativně náhodnými procesy. Obecně ale platí, že pevniny na severní polokouli se oteplují o něco rychleji, protože se otepluje obecně rychleji severní polokoule kvůli většímu zastoupení pevnin. Pevniny zkrátka hůře převádí vodu do podloží než oceány, které si tu vodu mohou vyměnit. To je jedna část.

Druhá je ta, že některé významné teplotní anomálie souvisí s meandrujícím jet streamem, který má tendenci se i nad Evropou projevovat relativně často vzhledem k poloze našeho kontinentu. 

Proč bychom v Česku měli věnovat mimořádnou pozornost vodním zdrojům? Proč není na jižní Moravě a ve středních Čechách takové sucho jako ve zbytku republiky? A co by znamenalo oslabení či zhroucení Atlantické meridionální cirkulace? Poslechněte si celý rozhovor.