Zažil vznik Československa, nacisty i pád komunismu. Obecní dům slaví 105. narozeniny

22. listopad 2017
Obecní dům Praha v roce 1960

Výpravy z celého světa žasnou nad secesní nádherou Obecního domu v Praze, který je pýchou hlavního města už 105 roků. Některé jeho prostory sloužily už od začátku roku 1912, Pražané ale celý rozsáhlý objekt slavnostně otevřeli 22. listopadu. Od té doby je svědkem českých dějin.

„6. ledna 1918 tu vznikla Tříkrálová deklarace pražských politiků, kde poprvé jasně vyjádřili přesvědčení, že Československo má být samostatné. V dubnu pak z pódia četl Alois Jirásek přísahu českých spisovatelů. Právě v tomto domě také rakouské vedení předávalo moc do rukou národního výboru,” vypočítává Vlastimil Ježek, šéf Obecního domu.

Z balkónu Obecního domu v říjnu roku 1918 vyhlásili samostatný československý stát. V národním výboru československém tehdy působil i známý historik umění Václav Vilém Štech. „Měl jsem tehdy noční službu. Proti opojení, které vládlo na ulici a kde chodili rozjásaní lidé, najednou nastala všední skutečnost - všechna ta nejistá budoucnost. Ale byla to svoboda,” vzpomínal.

Představitelé domácího odboje připravovali vznik státu v Pánském klubu Obecního domu. Pětice mužů 28. října (Aloise Rašína, Františka Soukupa, Jiřího Stříbrného, Antonína Švehly a Vavra Šrobára) dnes připomíná plaketa s jejich portréty.

Nacistická kolaborace i revoluční rok 1989

Zdmi Obecního domu se ale také prohnal duch nacismu. Ministr školství a osvěty, kolaborant Emanuel Moravec, v něm v roce 1943 vyzval k další spolupráci s říší.

A Obecním domem prošla i historie roku 1989. „První setkání Ladislava Adamace a Václava Havla proběhlo právě tady,” dodává Vlastimil Ježek.