Závan svobody uprostřed beznaděje. Před 40 lety vystoupila Joan Baez na katolické univerzitě v Lublinu

Polsko bylo v roce 1985 zemí s přídělovým systémem, kde nesměly svítit neony a kde lidé přestávali věřit, že se kdy dočkají svobody. Právě do této atmosféry přijela americká folková zpěvačka Joan Baez. Sešla se s disidentem Lechem Wałęsou a celkem neplánovaně se tehdy ocitla i v Lublinu. V tehdy ne příliš hezkém a bezpečném městě odehrála svůj nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Organizátoři i návštěvníci tehdejšího koncertu se nedávno v Lublinu po 40 letech sešli.

„Je to jeden z mála koncertů, které si člověk pamatuje 40 let. Žili jsme tehdy skutečně v temných časech – v době, kdy lidé v Polsku ztráceli naději. A najednou se tu objevila žena, která zpívala o svobodě, byla skutečná a při zpěvu z ní vyzařovala pozitivní síla, to bylo něco neuvěřitelného,“ vypráví jeden z účastníků setkání v lublinském Domě slov.

Čtěte také

Před 40 lety měl to štěstí, že se na koncert Joan Baez dostal. Studoval tehdy na polytechnice, na koncert ho ale přivedli jeho kamarádi z lublinské Katolické univerzity, takzvaného KULu.

Legenda Woodstocku

I Marek Mazur, tehdy student historie, dnes učitel na základní škole ve Werbkovicích, znal americkou písničkářku a folkovou zpěvačku ještě před jejím příjezdem do Polska.

„Znám ji vlastně z časů Woodstocku a vždy jsem ji tak měl v hlavě – jako tu dívku s dlouhými vlasy. A pak jsem prožil trochu šok, protože když jsme ji vyzvedávali ve Varšavě v hotelu, tak k nám po schodech přicházela žena s krátkými vlasy, velmi elegantní. A ten hlas!“ vzpomíná.

Čtěte také

„Její hlas jsem moc rád poslouchal v rádiu, ale když jsem ji pak slyšel naživo... to byl skutečně hlas. A jak na ni reagovalo publikum! Fantastické...“ dodává Marek Mazur, který byl tehdy šéfem studentské samosprávy Katolické univerzity v Lublinu, a tak se stal také jedním ze spoluorganizátorů koncertu Joan Baez.

Joan, přijeď

Jak k tomu ale vůbec došlo? Joan Baez tehdy mezi písničkami studentům řekla, že do Polska přijela jako doprovod. Cestovala se svou kamarádkou, ale chtěla se setkat s představitelem opoziční Solidarity Lechem Wałęsou a dát si s ním večeři.

Na pódiu vzpomínala, že myslela, že to bude malé setkání s Lechem, jeho ženou Danutou a – jak tehdy sama řekla – „s asi stovkou jejich dětí“. Přijela prý proto bez zavazadel, jen se žvýkačkou v puse a čokoládou pro děti. A Lech Wałęsa ji přivítal s květinami, projevem a rovnou ji zapřáhl do práce.

Organizátoři i návštěvníci koncertu Joan Baez v Lublinu v roce 1985 se po 40 letech sešli, aby na něj zavzpomínali

„17. listopadu přijel student z Gdaňsku a řekl, že byl v kostele sv. Brigidy na koncertě Joan Baez,“ vypráví Marek Mazur. Tehdy se prý rozhodl, že americkou zpěvačku dostane i na KUL.

„Mým kamarádem byl Piotr Adamowicz, který byl z Gdaňsku a znal v tom kostele kněze, tak mu zavolal. Zrovna ve chvíli, kdy u něj byla i Joan. Vzala si sluchátko, Piotr jí lámanou angličtinou poprosil o koncert a ona řekla ano – že 19. listopadu v 17 hodin zazpívá na Katolické univerzitě v Lublinu.“

Štěstí, že nebyl internet

Bylo to v době bez mobilních telefonů, bez internetu, zato s telefonními budkami. Piotr Adamowicz, dnes poslanec polského Sejmu, studoval na Katolické univerzitě v Lublinu historii. Jako opoziční aktivista ani jinde studovat nemohl, KUL byla jediná univerzita v Polsku, na které vládnoucí komunisté neměli vliv. Přezdívalo se jí proto Nejsvobodnější univerzita od Labe po Vladivostok.

Gdaňsk - Bazilika sv. Brigity

Aby mohl zkontaktovat známé v Gdaňsku, vzpomíná, že to tehdy vyžadovalo cestu do telefonní budky a hrst plnou mincí. Kromě souhlasu zpěvačky ale studenti potřebovali také souhlas vedení univerzity.

„Vydal jsem se za prorektorem pro studentské záležitosti, knězem a profesorem Janem Szlagou. Byl jako já z Mazur. Řekl jsem mu: ‚Vaše eminence, pane profesore, chtěli bychom tu uspořádat takový koncert.‘“ líčí Piotr Adamowicz.

„Byl samozřejmě zvědavý a já si v duchu říkal: ‚Ježišmarja, co když mu jméno něco řekne a spojí si to: Woodstock, květinové děti, Bod Dylan, ne příliš katolické chování... Tak jsem začal odjinud: ‚Je to taková bojovnice za lidská práva, za svobodu, jmenuje se Joan Baez.‘ A on na to, že ji nezná. Ještě štěstí, že tehdy nebyl internet a nemohl si ji vyhledat,“ usmívá se.

Čtěte také

„Univerzita v Lublinu byla totiž konzervativní prostředí a on by mohl dojít k závěru, že to nějak zavání levičáctvím,“ vysvětluje.

Dotek svobody

Studentům se skutečně podařilo za méně než 48 hodin zorganizovat na půdě velmi konzervativní katolické instituce koncert americké folkové divy. Do sálu pro 800 lidí se jich vtěsnalo odhadem asi 1200. Studenti dokonce při snaze dostat se dovnitř vylomili vstupní dveře.

Byla mezi nimi i Grażyna Stankiewiczová. Vzpomíná, že Lublin a univerzitu tehdy vnímala jako své vyhnanství.

„Kvůli angažmá v opozici jsem byla na černé listině a KUL byla jediná vysoká škola, kde jsem mohla studovat. Ale necítila jsem se tady dobře, neměla jsem tu žádné vazby. Snažila jsem se tu nebýt, jak jen to šlo. Ten koncert to ale změnil,“ vypráví.

Joan Baez s V.Havlem zašla na dobrou večeři z kuchyně paní Čiriny

„Zažila jsem na něm to, co jsem prožívala doma v Gdaňsku, tedy pocit sounáležitosti, jednoty. Seděli jsme tam na sebe namačkaní, horko nám bylo, nebyl tam vzduch, ale poslouchali jsme písně o volnosti. Byl to tak silný moment, až se dech tajil.“

Bedňák Havel

Joan Baez na Polsko ani po svém odjezdu nezapomněla. V červnu 1989, pár dní po prvních polosvobodných volbách, zahrála ve Varšavě na koncertě na podporu Solidarity.

O pár dní později pak vystoupila na Bratislavské lyře, kde zazpívala polskou protestní Píseň pro dcerku. Na koncert navíc propašovala několik signatářů Charty 77 včetně Václava Havla, který – aby ho policie nezadržela – nosil jako bedňák zpěvaččinu kytaru.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu