Zátopek by měl radost. V Londýně pořádají závod, jehož výtěžek pomáhá dětem z chudých rodin sportovat

Běžci vyrážejí na závod, který nese jméno Emila Zátopka, To také hlásá velký plakát na startovní čáře. Mezi závodníky je i novinář a spisovatel Richard Askwith, autor monografie o českém běžci.

„Knížku o Zátopkovi jsem napsal hlavně proto, že se na něj začalo zapomínat. Zejména mladší už jeho jméno přestávali znát. Měl jsem pocit, že když tu knihu nenapíšu, bude brzy pozdě,“ vysvětluje. 

„V té době ještě žila Dana Zátopková, který mi hodně pomohla. Když se zeptáte kohokoliv, kdo má přes šedesát, ten to jméno zná. Je to patron všech běžců, včetně mě,“ usmívá se Richard Askwith.

Ptám se tedy dvou mužů v běžeckých trikotech, co jim říká jméno Emil Zátopek. „Byl to výborný běžec na všechny tratě – pět kilometrů, deset… Byl to silný muž,“ říká mi Jonas.

Kevin i Jonas Zátopka znají|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Jeho kamarád Kevin je sdílnější. „Samozřejmě že Zátopka znám. Je to vůbec největší jméno v běžeckém sportu. Dokonce jsem o něm četl knížku a vím, že byl také velký humanista,“ říká třiašedesátiletý Kevin.

Běh 20. stoletím

„Byl nejen výborný běžec, ale skvělý člověk. Reprezentoval přesně to, díky čemu je běžecký sport tak úžasný,“ myslí si Richard Askwith.

„V jeho životě se odráží inspirativní a tragický příběh Československa ve 20. století – vznik demokratického státu, 2. světová válka a komunismus i jeho pád… To vše Zátopek prožil. Někdy dělal špatná rozhodnutí, někdy správná. Tak jako každý,“ shrnuje spisovatel.

Ukazuje se, že je nejen znalcem života Emila Zátopka, ale i československých a českých reálií. A dokonce i Zátopkovy mateřštiny: „Mluvím trochu, ale špatně,“ potvrzuje Richard Askwith skromně pěknou češtinou.

Vzpomínka na pradědečka

Běhu Emila Zátopka se zúčastnila asi stovka žen a mužů, poloprofesionálů i úplných začátečníků. V juniorské kategorii běžel i desetiletý Jakub, který přijel s rodiči až od Birminghamu.

Sprinter Jakub přijel s rodiči z Birminghamu|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

„Bylo to dobré, ale těžké. Dlouhé. Ale zvládnul jsem to,“ popisuje v cíli své pocity ze závodu Jakub, který je jinak sprinter. „Kubův pradědeček v roce 1952 nebo 1953 běhal s Emilem Zátopkem,“ dodává Žaneta, maminka malého sportovce, proč si nemohli nechat závod ujít.

Smyslem běhu Emila Zátopka v Londýně není vyhrát, ale zúčastnit se. A vybrat peníze na dobrou věc. Výtěžek tradičně směřuje ve prospěch Nadace Hany a Emila Zátopkových, která umožňuje sportovat i dětem z chudých rodin.