Zatím poslední člověk na Měsíci měl československou vlajku. Apollo 17 tam přistálo před 45 roky

Modrá skleněnka. Fotografie Země z paluby Apolla 17
Modrá skleněnka. Fotografie Země z paluby Apolla 17

Poslední člověk na Měsíci stanul před pětačtyřiceti lety. Měl česko-slovenský původ a sebou československou vlajku.

19. prosince 1972 velitelský modul Apolla 17 přistál v Tichém oceánu u souostroví Samoa přibližně 640 metrů od předpokládaného bodu přistání a ve vzdálenosti 6,5 kilometru od záchranné lodi. Americký program letů na Měsíc zvaný Appollo skončil nejen pro členy posádky Apolla 17, ale na dlouhá léta docela.

Ke třiačtyřicátému letu programu odstartovali astronauti 7. prosince 1972 z mysu Canaveral na Floridě. Hned téhož dne posádka v čele Eugenem Cernanem pořídila ze vzdálenosti asi 45 tisíc kilometrů fotografii plně osvětlené polokoule Země, která byla nazvána Modrá skleněnka. Jedná se o jedinou takovou fotografii pořízenou během pilotovaných letů a posádka Apolla 17 jsou jediní lidé, kteří Modrou planetu takto viděli na vlastní oči.

Zatímco velitelský modul America s Ronem Evansemna palubě pokračoval v obletech Měsíce, lunární modul Challanger s kapitánem Cernanem a nováčkem v kosmu Harrisonem Schmittem přistál 11. prosince v údolí Taurus-Littrow v měsíčním moři Serenitatis.

Posádka strávila na povrchu Měsíce celkem pětasedmdesát hodin. Během té doby uskutečnila tři výstupy na povrch Měsíce v celkovém trvání 22 hodin a 4 minuty. Pomocí lunárního vozítka Lunar Rover probádala téměř 34 kilometrů údolí Taurus-Litrow a během druhého výstupu našla dvojice kosmonautů to, co se později ukázalo z dovezeného materiálu tím nejvýznamnějším. Totiž horninu oranžové barvy. Tímto vzorkem z celkových 110,5 kilogramů hornin přinesla výprava první konkrétní důkaz o vulkanické činnosti na Měsíci a je ze všech misí na Měsíc považována za vědecky nejúspěšnější.