Zatčení Dokmanoviće bylo naplánováno jako vojenská operace, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimír Dzuro

Před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu končí hlavní část procesu s bosenskosrbským generálem Ratkem Mladićem. Případ sleduje i někdejší vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro, nyní vedoucí newyorské kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN.

„Když se jednou člověk pustí do vyšetřování zločinů v určité části světa, tak se to nedá vypnout. My jsme do toho byli zapojení – 10 let každý den s neštěstím těch lidí, které jsme vyslýchali. Ty tragédie, masové hroby…“

Zatčení Dokmanoviće mělo zcela zásadní význam. Když se podíváte na to, jak mohl tribunál dopadnout – 160 obviněných, nikdo zatčený, nikdo souzený, to mohlo být v podstatě další plácnutí mezinárodního společenství do vody. Ale když se zamyslíme nad tím, co by se mohlo stát a co se skutečně stalo, tak tribunál obvinil 160 lidí, všechny, kteří byli obvinění, tak odsoudil, nebo předal jurisdikci do bývalé Jugoslávie, nebo ty osoby zemřely.

Vladimír Dzuro

Z hlediska zatčení vidí Dzuro svůj největší úspěch v zadržení bývalého starosty Vukovaru Slavko Dokmanoviće. „Když skončila bitva o Vukovar, tak dostalo obyvatelstvo příkaz, aby se sešlo ve vukovarské nemocnici, kterou měl Červený kříž evakuovat. Než tam jugoslávská armáda pustila Červený kříž, tak důstojníci jugoslávské armády odvedli asi 300 osob, byla mezi nimi 1 žena, do kasáren jugoslávské armády. Odsud je převezli na Ovčaru, to byla prasečí farma, tam je až do večera drželi násilím v hangáru a večer je předali srbské teritoriální obraně ve Vukovaru. Ta si s nimi vyřídila účty a všechny je pobila.“

Slavko Dokmanović

Vladimír Dzuro pokračuje vysvětlením, že získali důkazy o tom, že na masakru se podílel i někdejší vukovarský starosta Slavko Dokmanović, který se ukryl v Srbsku. Samotné zatčení bylo naplánováno jako vojenská operace, protože na Dokmanoviće byl vydán tajný zatykač a podobné zadržení nebylo vyzkoušené.

Nakonec se povedlo ho převézt do Chorvatska a letadlem dopravit až do Haagu. Vladimír Dzuro vzpomíná, že až když ho předali do věznice, tak zjistili, že u sebe měl tašku, ve které byla nabitá zbraň. Podle jeho názoru měla tato akce zcela zásadní význam. O to větší zklamání bylo pro vyšetřovatele i rodiny obětí to, že se Dokmanovićovi podařilo spáchat ještě před vynesením verdiktu sebevraždu.

Pokud chcete znát podrobnosti o práci vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, poslechněte si celý rozhovor s Vladimírem Dzurem v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: kko , jpr
Spustit audio