Zatáčející kulky, létající autobusy nebo vesmír jako lezecká stěna. Jaké filmové přešlapy nadzvedávají vědce ze židlí?
Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.
„Ten stín... ten stín není její! Někdo šel kolem,“ prohlíží si kriminalista kamerový záznam. Klasická dramatická scéna z kriminálky, kdy se vyšetřovatelé posunou v pátrání dál díky detailu odhalenému na videozáznamu.
S Janem Kaufmanem z centra HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd se teď ale na Kriminálku Miami chceme podívat trochu jinýma očima.
Čtěte také
„Policista poklepe na šest kláves na klávesnici a najednou se to zvětší. Někdy se to dokonce ještě úhlově natočí, takže z původně naprosto nekvalitního obrazu to máte krásně ostré – v tomhle případě třeba odraz oka. A ještě to dokážete nějak upravit, že najednou vidíte odraz toho vraha v tom oku,“ popisuje vědec nevěrohodné postupy seriálových kriminalistů.
„Ten obraz na začátku má nějaké rozlišení dané kvalitou toho foťáku nebo kamery. Tím, že tam potom ty tečky zvětšujeme, tak prostě uděláte jenom větší tečky,“ vysvětluje, proč je zásadní, aby obraz byl kvalitní a ani maximální zvětšení nekvalitního videozáznamu k odhalení zločince přispět nemůže.
Právě tady se ukazuje rozdíl mezi filmovou fantazií a realitou.
Autobus se schopnostmi rychlovlaku?
Další fyzikální nepřesnost najdeme například ve slavném filmu Nebezpečná rychlost z roku 1994 se Sandrou Bullockovou a Keanu Reevesem v hlavních rolích.
„Nějaký terorista dá do autobusu bombu, která je napojena na tachometr, a když autobus zpomalí pod určitou rychlost, tak se bomba aktivuje a exploduje, takže autobus nesmí zpomalit,“ popisuje Jan Kaufman hlavní zápletku.
Co ovšem vědce nenechává klidnými, je scéna, kdy se autobus řítí na nedostavěný dálniční nájezd. A co se nestane? Autobus zhruba 15metrovou díru přeskočí.
„Chová se to tak, jako kdyby tam byla nějaká rampa nebo pružina. Nic takového tam není, takže v realitě by se ten autobus samozřejmě zabodnul dolů. Počítal jsem to, a aby to jakž takž fungovalo, tak by museli jet rychlosti třeba 370 kilometrů v hodině. Linkový autobus tohle opravdu nezvládne,“ kroutí hlavou Jan Kaufman.
Proč Sandra nezachránila George?
Ve filmech podle něj taky často vídáme nerespektování fyzikálních zákonů ve vesmíru. Jako třeba ve velkofilmu Gravitace.
„Ten film byl kritiky strašně opěvován, protože měl údajně tu fyziku velice správně oproti jiným filmům. A jde jenom vidět, jak tomu ti lidi opravdu nerozumí,“ kroutí hlavou expert z Fyzikálního ústavu.
„Tady je asi nejhezčí příklad toho, jak může fyzika ve filmu jakž takž fungovat, dávají si na tom záležet. Ale v jistou chvíli se tam stane situace, kdy filmaři potřebují udělat drama,“ naráží Jan Kaufman na scénu, kdy hlavní hrdinka drží ve volném prostoru svého kolegu astronauta, kterému selhalo jištění, aby neodletěl pryč do vesmíru.
„Celé se to chová tak, jako by ho něco táhlo pryč. Jako by v tom vesmíru byl nějaký černý vír, co ho táhne pryč. Je to taková klasická situace, kdy jí to klouže a vypadá to, že on ji stáhne s sebou. A tak on si hrdinsky odepne nějaký ten popruh a obětuje se – pustí se a odpluje někam do černoty vesmíru, zemře.“
Podle fyzika ale ve vesmíru nejsou nejsou žádné síly, které by působily třeba pomocí rotace nebo odstředivé síly. „Takže v realitě by ve chvíli, kdy by se zastavil na tom popruhu, ona udělala jenom takový pohyb a už by letěl k ní. Přitáhla by si ho a nikam by ho to netáhlo,“ popisuje.
Kulka s rotací?
V akčním filmu Wanted se zase porušují nejen principy gravitace, ale taky dynamiky.
Zatímco třeba fotbalový míč můžou hráči nakopnout tak, že v letu skutečně zatočí, při střelbě z moderních zbraní nic takového možné není. Projektily totiž nejsou kulaté.
„Musí to být kulaté, a ještě to musíte roztočit specificky vůči směru letu. Kulka není kulatá, je to takový podlouhlý váleček, takže ho nedokážete roztočit správným směrem, aby tam začaly působit nějaké síly,“ vysvětluje Jan Kaufman.
„Říká se tomu Magnusův efekt a je to vlastně princip, na kterém fungují letadla, proč má křídlo vztlak. Je to to samé. V reálu to funguje, ale jak to mají v tom filmu, tak tam ne,“ dodává.
Když je příběh opravdu napínavý, diváci se do něj ponoří natolik, že přestanou přemýšlet o tom, jestli je všechno logické a realistické. Takovému jevu se podle fyzika Kaufmana říká suspension of disbelief neboli potlačení nedůvěry.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zůstaneš dva roky, nebo zaplatíš. Česko chce víc pracovníků z Filipín, někteří ale čelí nátlaku a vydírání
-
Právník: Ne každá země má v čele velkopodnikatele. Naše legislativa ke střetu zájmů je proto konkrétnější
-
Nejsou potřeba, odmítl Nacher po sérii otázek pojistky proti náhlým změnám nového zákona o ČRo a ČT
-
Odškodné po očkování? Prymula: Rozsudek umožňuje spravedlivé posouzení případů, kde došlo k újmě
