„Zasloužíme si být vidět.“ Mladý Rom odpovídá na nenávist na sociálních sítích

Co vás vedlo k tomu reagovat na nenávistné komentáře právě formou videí?

„Byli jsme zrovna na okraji lesa a měl jsem u sebe jenom telefon, tak jsem ho vytáhl a udělal to, co umím nejlépe. Zároveň jsem účastníkem mediálního kurzu organizace ROMEA, kde nás tohle naučili, takže jsem udělal to, co umím nejlíp."

Sebastiane, proč jste zvolili humor, nadhled nebo přímou konfrontaci místo toho, abyste komentáře ignorovali?

Čtěte také

Rasistické komentáře skončily u policie. Romští studenti se rozhodli nemlčet

„Kvůli těmhle lidem se mi rozhodně brečet nechce. Můžu se jim opravdu jenom smát, protože nemají nic jiného na práci než řešit ostatní lidi, místo aby řešili sami sebe."

Jaké reakce na vaše videa převládají? Ozývají se vám spíš lidé, kteří vás podporují, anebo se objevuje ještě více nenávisti?

„Reakce na moje videa jsou oboustranné. Čekal jsem, že se tam opět objeví nenávistné komentáře. Překvapilo mě ale, že tam byla spousta podporujících komentářů."

Když čtete komentáře, ve kterých někdo volá po násilí nebo dokonce po vyhlazení Romů, co se vám honí hlavou?

„Když čtu komentáře, ve kterých píšou, že by nás chtěli zabít, zbít nebo cokoli jiného, můžu se tomu hlavně jenom smát. Tito lidé opravdu dokážou jenom psát, ale do očí by nám to nikdy v životě neřekli."

Dá se na něco takového vůbec zvyknout?

„Hodně lidí si na to nezvykne, ale zrovna já jsem si zvykl. Takže z mého pohledu se na to zvyknout dá, ale na takové věci bychom si vůbec zvykat neměli."

Myslíte si, že vaše videa mohou změnit pohled části veřejnosti, nebo jsou určená hlavně jako povzbuzení pro mladé Romy, aby se nebáli být vidět?

„Mohla by změnit pohled veřejnosti, ale zároveň jsou určená hlavně k tomu, abych povzbudil mladé Romy. Zaslouží si být vidět a zaslouží si toho mnohem víc."

Jaký vzkaz byste chtěl poslat lidem, kteří pod podobné příspěvky píšou nenávistné komentáře?

„Můj vzkaz lidem, kteří píšou tak odporné komentáře, je, aby si nejprve vyřešili svůj osobní život. Ať potom řeší život někoho jiného."

A co byste naopak vzkázal mladým Romům, kteří kvůli podobným útokům pochybují sami o sobě nebo o své budoucnosti?

„Aby hatery, ať už na sociálních sítích, nebo v osobním životě, brali s nadsázkou, anebo si jich vůbec nevšímali. Protože takové věci píšou a říkají jenom smutní, zakomplexovaní lidé."