Zapomenutý romský holokaust: Na Slovensku si připomněli Mezinárodní den obětí holokaustu

Ukrajincům, kteří zachraňovali Židy během holokaustu, jsou nyní označovaní jako „Spravedliví mezi národy“ (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ukrajincům, kteří zachraňovali Židy během holokaustu, jsou nyní označovaní jako „Spravedliví mezi národy“ (ilustrační foto)

Na Slovensku bylo v roce 1940 podle sčítání obyvatelstva 37 tisíc Romů. Mnozí z nich žili kočovným způsobem. Jaký byl jejich osud během 2. světové války?

Likvidace kočovného způsobu života, vznik pracovních táborů pro tzv. asociály a perzekuční opatření týkající se armádních rekrutů. Tak to je jen malá část opatření, které zavedli fašisté. Mnozí Romové byli současně podle etnologa Arného Manna podrobeni rasově zaměřenému biologickému vyšetření.

„Tím byla například analýza krve nebo měření lebky, ale i úplné absurdnosti jako zkoumání tvaru nosní dírky nebo tvar ucha, barva očí, apod. K těmto účelům byly vypracovány speciální vzorníky, dle kterých se porovnávalo, zda jde o Roma či nikoliv.“

 Vznik pracovních táborů

V roce 1942 vznikly pracovní tábory pro Romy a asociály. Prvním byl pracovní tábor v Hanušovcích nad Topľou. Tábory se staly v letech 1942 až 1944 hlavním nástrojem perzekuční politiky vůči Romům. Více Karol Oláh:

„Mě o tom vyprávěla babička. Vyháněli je v noci z postelí a odváželi je do pracovních táborů. Ráno dostali je vodu a kousek chleba.“

Ti, kteří byli umístěni v táboře v Hanušovcích, stavěli téměř 50 km dlouhou železniční trať. Po jejím dokončení byli přesunuti na stavbu Oravské přehrady a nakonec je stejně jako Židy odvezli do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Pokračuje romský europoslanec Peter Polák:

„Když Rusové v lednu 1945 osvobodili koncentrační tábor v Osvětimi, nebyl tam už ani jeden Rom. Všichni byli zlikvidováni.“

 Počet obětí známe jen přibližně

Po potlačení Slovenského národního povstání a okupace Slovenské republiky byl zřízen v Dubnici nad Váhom zajišťovací tábor pro Romy, který měl nesrovnatelně tvrdší režim než zmíněné pracovní tábory. Nedostatek jídla a katastrofální hygienické podmínky vedly k šíření epidemie skvrnitého tyfu. Postupně se počet nemocných zvyšoval. Němci se obávali rozšíření epidemie. Více veřejná ochránkyně práv Mária Patakyová:

„23. února 1945 byli zastřeleni nemocní lidé. Naložili je do náklaďáků s tím, že je zavezou do nemocnice, ale místo toho je postříleli, dobili nebo zaživa zahrabali.“

Celkem šlo 26 Romů. Slovenští Romové byli transportováni i do německých koncentračních táborů, kde probíhalo masivní vyvražďování Romů. Dále etnografka Zuzana Kumanová:

„Po potlačení Slovenského národního povstání došlo k vyvraždění celých romských komunit. Odhaduje se, že lidí, zavražděných na místě v letech 1944 až 1945 byl více jak 1400. Čísla samozřejmě zatím nejsou přesná, stále se nacházejí jména obětí, které jsou zapsané v různých matrikách.“

 Zapomenutý romský holokaust

Podle europoslance Petera Poláka dodnes není znám počet Romů, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Chybí relevantní údaje a hlubší vědecký výzkum.

„Romský holokaust je označován jako zapomenutý. A přitom Romové zažili stejné peklo, jako ostatní národy a národnosti.“

Dodejme, že vyvražďování Romů patřilo do tzv. rasového řešení, které podle německých představ mělo následovat po takzvaném konečném řešení židovské otázky.

Spustit audio

Související