Bruselský čurající chlapeček oblékl české barvy: modrotiskový komplet od designérky Alice Klouzkové

Pokud jste někdy zavítali do Bruselu a šli se podívat na slavnou sošku čurajícího chlapečka, možná vás překvapilo, jak je malá. Nic to ovšem nemění na tom, že je v Belgii velkou poctou, pokud si Manneken-Pis na sebe obleče kostým darovaný jiným státem. Vůbec poprvé do své garderoby zařadil dar z České republiky – obleček z modrotisku.

Ceremonie začíná v krásném gotickém, dřevem vykládaném sále staré historické bruselské radnice. Za normálních okolností by byl plný členů Řádu přátel čurajícího chlapečka, ale teď je tady kvůli bezpečnostním opatřením jen čtyři pět členů tohoto spolku.

Slavnost bez fanfár

Mezi nimi také jeho viceprezident Marc Guebel: „V Belgii a zvláště v Bruselu máme slavnostní příležitosti rádi. Předávání kostýmu se pojí s průvodem, dnes ale žádné velké fanfáry nebudou. V Belgii si rádi nějakou tu skleničku nebo dvě vypijeme, dnes budeme na suchu. Je to smutné, ale dokud je nebe modré, zas tak zle není.”

Čeští zástupci nehrají tolika barvami, jako chlapečkovi příznivci z Belgie, ale hrdostí se jim rovnat mohou

Spolu s Velvyslanetvím České republiky v Bruselu je spolourganizátorem akce České centrum v Bruselu a jeho ředitelka Jitka Pánek Jurková. Proč vybrali modrostisk jako motiv?

Pro nás snoubí jistou českou výjimečnost v řemesle a zároveň mimořádnost současného českého designu. Navíc má i jistý přesah, není to pouze české dědictví, ale středoevropský fenomén,” vysvětluje.

První český kostým

Kvůli opatření proti koronaviru se sice v Belgii zpívat nesmí, ale Řád přátel čurajícího chlapečka i tak zazpívá svoji hymnu. Manneken Pis tvoří čtyři sta let neoddělitelnou součást našich dějin. Byl tady s námi za Španělů, Holanďanů i Francouzů. První kostým dostal od Maxmiliána Bavorského, druhý od Ludvíka patnáctého, takže první od Němce, druhý od Francouze. To je zkrátka ztělesnění dějin Bruselu,“ popisuje Marc Guebel.

Autorkou kostýmu je návrhářka Alice Klouzková: „Mám radost, že to dobře dopadlo. Do poslední chvíle jsem měla nervy, aby mu to bylo.“ Šilo se totiž na dálku. „Dostala jsem míry a střih, ale stejně to bylo to složité. Panáček má pevné ručičky a nožičky, takže ten střih je jiný než obvykle. Byl to trošku kvíz,“ směje se.

Hlavně mezírka na takzvanou fontánku: „To byla největší výzva, aby mohl čurat,“ přiznává designérka se smíchem.

Aktualizace modrotisku

Když se řekne modrotisk, představím si tradiční kroj z Horňácka nebo Valašska, ale vybrali jste moderní design. Takové roztomile puntíkované šortky, tričko, kšiltovku. „S modrotiskem pracuji dlouho, je to jedna z tradičních českých, potažmo středoevropských technik a je skvělá výzva s ním pracovat současně,“ dodává Alice Klouzková.

Když říkáte současně, znamená to, že modrotisk může najít využití i v současné módě? „Určitě, to je jedna z cest, kam se třeba móda bude v budoucnosti ubírat,“ myslí si módní designérka. Kostým z modrotisku se tady dlouho neohřeje, ještě dnes zamíří do stálé výstavy nedalekého Muzea čurajícího chlapečka, kde bude dále k vidění.

autoři: Viktor Daněk ,
Spustit audio

Související