Moše Bason je Žid s arabským srdcem. Na svůj irácký domov známý jeruzalémský kuchař nikdy nezapomněl
Irácký šíitský duchovní Muktadá Sadr po loňském vítězství v parlamentních volbách prohlásil, že by uvítal návrat Židů do své země. Po vzniku Izraele v roce 1948 sáhla irácká vláda k represím vůči své židovské menšině a Židé proto postupně emigrovali. Ani přes rostoucí toleranci Iráčanů se návraty ale nejspíš konat nebudou. Jak ale zaznamenal zpravodaj Štěpán Macháček, mnozí Izraelci iráckého původu na svou rodnou zemi vzpomínají s láskou.
Kuchař Moše Bason na zahrádce své restaurace buší vařečkou do obrovského hrnce, je to jeho oblíbený kousek. Chystá se servírovat typické blízkovýchodní arabské jídlo zvané maklúbe, což znamená „překlopený“, a na velkém tácu nese obrovský hrnec otočený dnem vzhůru.
Čtěte také
Oslavenec slavnostně hrnec zvedá jako velkou bábovku a objevují se klasické ingredience: kořeněná rýže, kusy masa, zelenina, plátky baklažánu – to všechno pečené najednou v tomhle jednom hrnci.
Bylinky jsou základ
„Izraelská kuchyně je tavicím kotlem polských, československých, iráckých, egyptských a spousty dalších vlivů,“ vyjmenovává Moše, jeden z nejznámějších jeruzalémských kuchařů. Jeho delikátní kuchyně skutečně čerpá snad odevšud. Nezbytné jsou pro ni čerstvé bylinky, které Moše pěstuje přímo ve své restauraci.
„Moje rodina měla v Iráku továrnu na tahínu a sezamový olej. Dodávali jsme irácké armádě. Až do doby, kdy k nám přišli od vlády a velmi nepěkným způsobem nám řekli, abychom odešli a už se nevraceli. Tohle chování přitom není součástí irácké kultury,“ vzpomíná.
Potřebujeme vás!
Mošeho rodina musela Irák opustit v roce 1951, když mu bylo 9 měsíců. „Dnes Iráčané pláčou a říkají, abychom se vrátili, že nás potřebují, že je Irák v troskách,“ vypráví. „Natočil jsem video, v němž arabsky vyprávím Iráčanům svůj příběh. Během tří týdnu jsem měl tři čtvrtě miliónu zhlédnutí! Neuvěřitelné.“
Na videu se Moše svěřuje, že by si jednou strašně rád dal irácké rybí jídlo samak maskúf na břehu Tigridu. „A Iráčané mi v komentářích psali: ‚Přijeďte a já vám to uvařím. Chybíte nám. Snad tu bude jednou zase mír a vy se budete moct vrátit.‘“
Žid s arabským srdcem
Sedíme u stolečku před restaurací. Je plno a z reproduktorů hraje arabská hudba. „Měl jsem tu zbožného židovského hosta a slyšel jsem, jak se na číšnici čertí, co že to tu hraje za arabskou hudbu, že přece v židovské restauraci nebude poslouchat arabskou muziku,“ popisuje Moše.
„Tak jsem mu pověděl svůj příběh tak, jak ho teď říkám vám, a upozornil jsem ho, že zpěvák, který tu zpívá arabsky, je mimochodem také irácký Žid. Ten pán byl v šoku.“
Volání domova
Čtěte také
Návrat k vlastním kořenům nebyl pro imigranty z arabských zemí jednoduchý. „Když jsem byl malý, měl jsem arabskou hudbu strašně rád. Pak jsem vyrostl a chtěl jsem být stoprocentním Izraelcem. Arabské hudbě jsem se začal vyhýbat, i když ji naši doma poslouchali. Styděl jsem se za ni, stejně jako za všechno arabské. Někdy v pětatřiceti jsem se ale ke svým kořenům vrátil.“
Mošeho restaurace je přímo pod hradbami starého města, vlastně přímo pod Jafskou branou. Je tu několik velkých teras, krásně pofukuje a všude tady Moše pěstuje bylinky, které tak rád ve své kuchyni používá.
Související
-
Jak chutná pravý židovský sabích?
Iráčtí židé si o šábesovém jitru plnili břicha předem připraveným sabíchem. Židovská komunita z Iráku dávno přesídlila do Izraele, sabích ale v původní domovině nenechala.
-
Jak si o šábesu uvařit? Ortodoxní židé v Izraeli na to mají svoje vychytávky
V sobotu se v židovských domácnostech nesmí zapnout ani plotýnka. Moderní Izraelci proto užívají služeb restaurací a barů, konzervativní rodiny poctivě připravují šoulet.
