Projeďte se káhirským metrem. Možná přitom i dobře nakoupíte

11 fotografií

Vagónem prochází chlapík s ubrousky, další prodavač zase nabízí peněženky a plamenem ze zapalovače dokazuje, že nehoří a že jsou tedy z pravé kůže. Chvíli za ním prochází pán s čokoládami. Koupíte tu baterky, šroubováky, prostě všechno. Při pravidelném dojíždění káhirským metrem vlastně nemusíte chodit nikam na nákupy. A všechno je za pakatel.

Kam policie nevidí

Wahíd prodává příšerné foukací harmoniky po čtyřech korunách. „Je z umělé hmoty, ale je skvělá. Má sedm tónů!“ vychvaluje svoje zboží. Tomu se nedá odolat, a tak si jednu foukačku od něj taky kupuju.

Život mezi káhirskými odpadky chudým Egypťanům nevadí. Díky nim mají z čeho žít

• Upravit
• Smazat

Dvanáct tisíc tun domovního odpadu každý den ručně roztřídí tradiční káhirští popeláři. Neformální sběr odpadků ve dvacetimilionové metropoli Egypta se i po stovce let fungování ukázal jako nejúčinnější. Pokusy radnice zavést moderní popelářské vozy, skládky nebo výkup surovin opakovaně ztroskotaly. A zřejmě i proto je Káhira v recyklaci odpadů na světové špičce. 85 % domovního odpadu tam najde nové využití a úřady pro to nemusí dělat vůbec nic.

„Prodávám jen uvnitř vagónů, tam mě nevidí. Na nástupišti by mě zabásli, je to zakázané. Každý den se točím na téhle trase. Teď přestoupím na vlak zpátky. Vydělám si takhle aspoň na nájem. Lepší než krást, ne?“ hájí se. Denně si ani ne dvacetiletý Wahíd takhle vydělá v přepočtu asi padesát korun.

Když důchod nestačí

V dalším spoji si kluk ve vagonu rozložil rybářskou sesličku a stolek a předvádí kouzelné pravítko. S pomocí barevných fixek s ním kreslí různé obrazce a vagon jen zírá. Paní, která prodává kapesníčky a snaží se přes něj prodrat, teď nemá šanci.

Kapesníčky má v sortimentu i Galál. „Důchod mi nestačí. Dcera studuje na univerzitě a já ji chci podporovat. Ona neví, že tohle dělám, to by ji zranilo,“ říká. Stejně jako ostatní prodavači jezdí i Galál výhradně na téhle lince, která prochází chudším oblastmi. „Ostatními linkami jezdí hodně lidé, kteří pracují pro vládu. To je nepříjemné, mohli by na mě někoho zavolat,“ vysvětluje.

Obtěžování ze strany mužů je podle některých Káhiřanek běžné. Vyhrazené ženské vagóny proto oceňují|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas, Český rozhlas

Mužům vstup zakázán

Dalším specifikem káhirského metra je to, že dva prostřední vagony v každé soupravě jsou určené výhradně ženám. Napadlo mě, že si zahraju na nevědomého turistu a uvidím, co se stane, když do dámského vagonu nastoupím.

Kdo není slyšet, jako by nežil. Káhira je hlučná, ale i tak jí to sluší

• Upravit
• Smazat

Egyptská metropole Káhira je jedním z nejhlučnějších měst světa. Řidiči tady mají jednu ruku neustále na klaksonu, mešity přidávají hlasitost svolávání k modlitbě, lidé stále víc křičí do mobilních telefonů. Zdejší hluková inflace má bezpochyby negativní dopad na zdraví a psychiku Káhiřanů. Ve zvukové kulise egyptské metropole je i přesto určité kouzlo.

Nejdřív se mi dámy snažily vysvětlit, že tam nemám co dělat, ale když už se zavřely dveře, vzdaly to a smály se tomu. Svezl jsem se s nimi celou jednu stanici. Naznačovaly ale, že kdybych byl Egypťan, nekompromisně by mě vyšouply hned na začátku.

„Dámské vagony jsou pro nás bezpečnější, vyhneme se tak obtěžování některými muži. Je pravda, že jsou ty ženské vozy často přeplněné, to jsou ale i smíšené vagóny. Obtěžování žen muži se v dopravních prostředcích stává,“ říká mi paní Líza na nástupišti stanice, kde se pro dnešek se životem kolem metra loučím.