Od likvidace lodžského ghetta uplyne 75 let. Prošly jím i sestry Franze Kafky
Židovské ghetto v Lodži bylo nejdéle fungujícím ghettem na polském území. Existovalo čtyři roky a žilo v něm více jak 200 tisíc Židů. Na bývalém vlakovém nádraží Radegast v Lodži je dnes muzeum věnované tragickému osudu Židů za druhé světové války. Těm, kteří prošli lodžským ghettem, i těm, jejichž transporty jen přeřadili na koleje vedoucí do jiných koncentračních nebo vyhlazovacích táborů.
Čtěte také
Ghetto v Lodži bylo budováno od počátku roku 1940 a už na konci dubna neprodyšně uzavřeno. Z počátku v něm žilo asi 140 tisíc lodžských Židů. Během následujících čtyř let pak přijížděly transporty z různých částí Evropy. Nebyli v nich jen Židé, mezi vězni bylo například i několik tisíc Romů.
Poslední stanice před smrtí
„Ghetto bylo v nejhorší části města, kde nebyla ani kanalizace. V každé místnosti žilo pět nebo i šest osob. A jen v jednom z domů byly toalety, tam byla nemocnice,“ popisuje nad maketou ghetta průvodkyně Izabela Terela v Muzeu Radegast, které se nachází v jedné z původních budov tehdejšího seřazovacího nádraží v Lodži.
„Od zbytku města bylo ghetto odděleno dřevěným plotem a utéct z něho nebylo možné. Každých 50 až 100 metrů stály strážní budky a policisté měli příkaz zastřelit každého, kdo se jen přiblížil k plotu.“
Přežili jen práce schopní
Lodžské ghetto bylo městem ve městě. Všichni museli pracovat – v otrockých podmínkách a s minimálním přídělem jídla. Obyvatelé ghetta šili oblečení i boty nebo vyráběli hračky. Veškeré zboží se posílalo do Říše.
Čtěte také
V roce 1942, kdy vrcholily boje na východní frontě, bylo ghetto přeplněné lidmi, a tak nacisté v září nařídili jeho částečnou likvidaci. „Všichni lidé neschopní práce putovali do vyhlazovacího tábora v Chelmnu nad Nerem, kde pak zahynuli v plynových vozech. Všichni lidé nad 65 let a děti do 10 let,“ dodává průvodkyně Izabela.
Čeští Židé v Lodži
Součástí Muzea Radegast je tunel, který vede k vysokému komínu. „Archivní spisy na stěnách jsou seznamy lidí, kteří byli přivezeni a odvezeni z lodžského ghetta. A tady vidíte jména lidí z Prahy. Jsou mezi nimi například i sestry Franze Kafky,“ ukazuje průvodkyně.
Čeští Židé, kteří zahynuli v lodžském ghettu, mají od roku 2001 pamětní desku na nedalekém židovském hřbitově. Je připevněná hned vedle hlavního vchodu. Mezi lety 1941 až 1944 žilo v ghettu asi 5 tisíc Židů deportovaných z Protektorátu Čechy a Morava. Konce války se dožilo jen 276 z nich.
Žalm za ztracenou rodinu
Ghetto v Lodži bylo zcela zlikvidováno v srpnu před 75 lety. Téměř 70 tisíc jeho obyvatel převezli nacisté do Osvětimi, kde selekcí prošlo asi 5 tisíc z nich, ostatní byli zavražděni v plynových komorách.
„29. srpna odjel poslední transport. Lodž si v tento den připomíná likvidaci ghetta. Každý rok se lidé sejdou na hřbitově a společně dojdou k nám na stanici Radegast,“ popisuje Izabela Terela.
„Letos se nám přihlásilo sedm pamětníků, kteří lodžským ghettem prošli a plánují na pietu přijet. Z Izraele pravidelně přijíždí pan Jech Davidavsky, který na hřbitově zpívá smuteční žalm za svoji rodinu. Letos mu bylo sto let, a tak doufáme, že opravdu přijede. Přichystali jsme pro něj totiž k jeho jubileu malou oslavu.“
Nikdy nezapomeňte!
Do Lodže pravidelně jezdí se svými žáky v rámci projektu Oheň (bez)naděje Československé obce legionářské také učitelka Jiřina Pražanová ze základní školy Včelákov, která leží jen pár kilometrů od nacisty vypálené osady Ležáky. Lodží totiž prošlo i 11 ležáckých dětí, než byly zavražděny v nedalekém Chelmnu nad Nerem.
Čtěte také
„Lidé jsou dnes schopní říkat, že nic takového nebylo. Myslím si, že je důležité, aby o tom děti slyšely a na vlastní kůži zažily, že se to opravdu stalo. A aby ony byly těmi, kdo budou říkat, že se už nic takového nesmí opakovat,“ zdůrazňuje včelákovská učitelka.
Lodž si smutné 75. výročí od likvidace ghetta připomíná celý poslední srpnový týden. Město připravilo výstavy a přednášky o historii ghetta, často přímo na jeho území. Většina domů těchto kdysi oplocených lodžských čtvrtí totiž stále stojí.
Související
-
V bývalém židovském ghettu v Březnici byla po více než...
Jedním z nejzajímavějších urbanistických celků židovského osídlení, které se u nás dochovaly, je bývalé ghetto v Březnici na Příbramsku. Od okolního světa bylo důsl...
-
Čínský Schindler zachránil tisíce životů. Doma v Šanghaji...
Říká se mu čínský Oskar Schindler. Krátce před vypuknutím druhé světové války umožnil vycestovat do Šanghaje tisícům Židů, kteří prchali z nacisty ovládaného Rakous...