Devadesát procent obyvatel měst dýchá toxický vzduch, varuje WHO a zve do simulátoru znečištěného ovzduší

Mnozí z nás rádi unikají z měst plných výfukových plynů za čistším vzduchem na hory nebo do lesa. Zpravodaj Jan Kaliba to udělal opačně a na Manhattanu si vyzkoušel, co dýchají obyvatelé nejšpinavějších metropolích světa.

V sídle OSN v New Yorku vyrostlo na několik dní jakési průhledné plastové iglú s pěti komorami, které jsou sice oddělené zástěnou, ale průchozí. Každá z komor simuluje kvalitu vzduchu na různých místech světa.

Čtěte také

Můžete se díky tomu uprostřed New Yorku zhluboka nadechnout stejného vzduchu, jaký mají v Norsku, nebo přejít do Londýna, kde je ovzduší znatelně horší. Generátor a výfuk sem totiž uměle vhánějí emise. A další dávku výfukových plynů inkasujete v komoře, která je simulací Pekingu.

Dvě mouchy jednou ranou

„Ukazujeme tím, jaké to je, když se přesunete z relativně čistého vzduchu do silně znečištěného ovzduší, které obyvatelé těchto měst zažívají každý den,“ vysvětluje Diarmid Campbell-Lendrum ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Znečištěné ovzduší zabije každý rok kolem sedmi milionů lidí, což je skoro celá populace New Yorku. Jde o největší rizikový faktor, jaký existuje. Zdroje znečištění jsou víceméně stejné jako u změny klimatu – dvě třetiny pocházejí ze spalování fosilních paliv.“

Stejná opatření jako ta proti klimatické krizi by tedy pomohla i k vyčištění vzduchu ve městech a k záchraně milionů životů ročně.

Když není kam uniknout

Přecházíme do Nového Dillí a skoro se není čeho nadechnout. Podstatně horší je také viditelnost. „Rozdíl je v tom, že my odsud můžeme odejít, ale lidi, kteří v Dillí žijí, tomu znečištění neutečou,“ poznamenává Campbell.

Simulátor znečištění ovzduší na Manhattanu

„Devadesát procent lidí ve městech dýchá vzduch, který není považovaný za bezpečný. Jediný způsob, jak to řešit, je změnit zdroje energie nebo systém dopravy. Není to snadné, ale třeba Čína, kde byla situace před deseti lety kritická, to zvládá. Vrhla se na čistou energetiku a nejšpinavější dny mají tamní města prý už za sebou.“

Když se chce, všechno jde

Podobná opatření řeší nejen změnu klimatu, ale také šetří životy a peníze, tvrdí vědec, který má ve Světové zdravotnické organizaci na starosti zkoumání souvislostí klimatické krize a lidského zdraví.

Čtěte také

Jako vzorové příklady měst, která změnila svůj ráz včetně dopravní kultury a lidem se tam teď díky tomu lépe dýchá, uvádí klasicky Kodaň nebo Amsterdam. Ale co města, kde nemají takovou rovinu pro cyklisty ani tolik vůle a peněz potřebných ke změnám?

„Třeba Bogota v Kolumbii nebo Curitiba v Brazílii jsou města chudší než třeba Praha, ale zvládla to. Zavedli velmi účinný systém hromadné dopravy, centra měst udělali přívětivá k chodcům, a nejenže se zbavili špíny v ovzduší, taky jsou teď atraktivnější pro pěší a cyklisty,“ argumentuje vědec.

Čistší vzduch, méně zločinu?

Simulátor znečištění ovzduší na Manhattanu

„A když dostanete lidi do ulic i večer a v noci, tak jsou bezpečnější a může to snižovat zločinnost. Takže dobré příklady máme z nejbohatších, ale i nejchudších měst světa,“ doplňuje Diarmid Campbell-Lendrum.

A po několika hltech nečistot a vlhkosti ve stylu Sao Paula se společně vracíme do reality Manhattanu. Ostatně tady má čistota vzduchu k horským lučinám taky hodně daleko.

autoři: Jan Kaliba , and
Spustit audio

Související