Zákon o zaměstnanosti diskriminuje živnostníky, navracení majetku šlechtě, taxikáři okrádají cizince, rallye Dakar

Přehled příspěvků

Hana Hikelová : Hospodářská komora dává stížnost Ústavnímu soudu kvůli zákonu o zaměstnanosti. Ten podle ní diskriminuje živnostníky. Za chvíli o tom budeme mluvit v Duelu Týdne v tahu.

Rodina Colloredo-Mansfeldů možná bude muset vrátit státu známý renesanční zámek Opočno. Ústavní soud tento týden totiž zrušil všechny verdikty obecních soudů.

Pražský primátor se tento týden vydával za cizince a na vlastní kůži se přesvědčil o tom, že taxikáři v centru Prahy okrádají cestující.

Na 27. ročníku Rallye Dakar zemřelo tento týden 5 lidí.

Takový je stručný souhrn témat dalšího Týdne v tahu. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím provede Hana Hikelová.

Duel

Hana Hikelová : Když se v těchto dnech dáte do řeči s podnikateli a živnostníky, téměř jistě narazíte na následující téma. Jak to tedy je s najímáním živnostníků pro různé práce? Doteď bylo běžnou praxí, že například stavební firma si najala tesaře, který při stavbě rodinného domu dělal krov. I když má firma své zaměstnance, najala si živnostníka. Z jednoduchého důvodu. svého tesaře firma nemá, protože by pro něj neměla na celý rok práci. Teď ale daňoví poradci a úředníci živnostenského úřadu říkají, raději to nedělejte, odteď je to protizákonné a hrozí vám pokuta až dva miliony korun. Už od října loňského roku totiž platí novela zákona o zaměstnanosti a ta teď už v proslulém paragrafu 13 mimo jiné říká. Z povinnosti zajišťovat plnění úkolů svými zaměstnanci jsou stanoveny výjimky, které umožňují, aby plnění běžných úkolů svěřila právnická nebo fyzická osoba jinému zaměstnavateli. Jenže většina živnostníků nikoho nezaměstnává a tak v podstatě zakázku nemohou dostat. Hospodářská komora zákon považuje za diskriminační a likvidující živnostníky a podává stížnost k Ústavnímu soudu. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale namítá, nic se neděje, nic se nemění, nemáme v úmyslu likvidovat živnostníky. Téma pro následující minuty. Ve studiu jsou se mnou Ladislava Steinechová, ředitelka metodiky a správního řízení Ministerstva práce a sociálních věcí. Hezký den.

Host (Ladislava Steinechová): Dobrý den.

Hana Hikelová : A místopředseda Sdružení podnikatelů Otakar Svoboda. I vám hezký den.

Host (Otakar Svoboda): Dobrý den.

Hana Hikelová : Paní ředitelko, stále platí, že se pro podnikatele a živnostníky vlastně nic nezměnilo?

Host (Ladislava Steinechová): Ono stále platí, že se pro podnikatele a živnostníky nic nezměnilo, protože ten i nešťastně číslovaný paragraf, tedy 13, už platil v podstatě od roku 92 a možná, že tedy celá ta situace, která dneska je navozená, je dána tím, že vlastně opticky ten paragraf vypadá jinak, že je rozčleněn z jednoho odstavce do odstavců 4 a je to samostatný paragraf, takže teprve teďko řada lidí si třeba důkladně přečetla toto ustanovení a tento paragraf, který vzbudil skutečně nebývalou odezvu.

Hana Hikelová : Pane Svobodo, jaké problémy způsobí už zmíněná věta v zákoně, že plnění běžných úkolů může právnická nebo fyzická osoba svěřit pouze jinému zaměstnavateli, vám podnikatelům?

Host (Otakar Svoboda): Je tam ještě třeba dodat. Zákon říká prostřednictvím podnikatel, prostřednictvím svých zaměstnanců a z toho vyplynul onen zmatek, který teď je, protože různé firmy již ruší smlouvy, které jsou, protože drobní řemeslníci, kteří vlastně, tak jak zde padlo krovy, ale velký průmysl nebo problém je i autodopravců, protože někdo má svoje vlastní autíčko, s tím rozváží a teď by podle takového výkladu si na to musel někoho najmout. To je zkrátka pro nás naprosto nepřijatelná situace a situace naprosto nová, takže nám se to nelíbí a jsme zásadně proti tomuto výkladu. Navíc můžeme říct už dnes, že se jaksi projednává změna zákona, tedy ten nešťastný paragraf 13, kde z toho má vypadnout to konečné slovo a má to být, že může být provedena jinou fyzickou nebo právní osobou, což je nový. Toto je už přislíbeno některými poslanci, že nám Parlament a navíc bude změna i v paragrafu, teda odstavci 4, paragrafu 13, kde to končí slovy činnosti a bude vypuštěno zase tam ten dovětek, že to je prostřednictvím zaměstnanců.

Hana Hikelová : Dobře, ale teď asi posluchači nemají před sebou zákon, takže teď se asi trošku ztratili v tom, o čem mluvíme. Paní ředitelko, já se vrátím k tomu konkrétnímu příkladu. Vnímají ten zákon nebo vykládají si ho daňoví poradci a úředníci živnostenského úřadu správně, když například té stavební firmě řeknou ne, toho tesaře už teď najmout nemůžete, protože je to živnostník, který nikoho nezaměstnává a byl by to Švarc systém?

Host (Ladislava Steinechová): Já si myslím, že si to nevykládají správně, protože to je svěření dílčích úkolů pouze, je to děláno tím tesařem, zpravidla vlastním jménem na vlastní odpovědnost, čili je to to dílo, jako takové, které on odvede, za které si ručí a zákon o zaměstnanosti v žádném případě nemá vlastně ambice likvidovat nějaké obchodní závazkové vztahy mezi osobami samostatně výdělečně činnými a i jinými subjekty.

Hana Hikelová : Nicméně, co se teď dá dělat s tím, že tento výklad zákona tak, jak ho vnímají právě podnikatelé, ale jak už jsem říkala i úředníci je brán takto a dochází k tomu, že někteří podnikatelé skutečně ruší smlouvy, které měli takto nasmlouvány právě díky tomu, že si zákon vykládají takto. Že v podstatě toho živnostníka nesmějí najmout, pokud je to tedy živnostník, který nemá zaměstnance, aby to bylo přesné.

Host (Ladislava Steinechová): Jednak naše ministerstvo teď začátkem toho roku, kdy právě začala ta mediální kampaň poměrně široká, tak vydalo výklad pro úřady práce, který je zároveň na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Byly instruovány i úřady práce znovu tedy, protože už když se zákon přijal, tak bylo řečeno, že v paragrafu 13 se nic nemění oproti stavu, který byl předtím. Další věc, která je, že už jsme jednali s řadou vlastně těch advokátních poradenských firem, že de facto skutečně se nemění vůbec nic.

Hana Hikelová : Pane Svobodo, objevily se nicméně informace, že někteří podnikatelé už právě za porušení tohoto zákona byli pokutováni.

Host (Otakar Svoboda): Ano, i tyto informace se k nám dostaly, když teď budu upřímnej, neumím říct, že to byl František Vomáčka, ale i tyto informace zde padly a pro ty podnikatele je to naprosto katastrofální situace. Teď si musíme uvědomit, že ten malý podnikatel, který se skutečně zabývá svojí činností a nemá zvláštní čas sledovat různé vyhlášky, paragrafy, novelizace, tak najednou stojí před problémem, který je pro něj naprosto neřešitelný.

Host (Ladislava Steinechová): Já bych řekla, že úřady práce od roku 92, kdy ten Švarc systém v podstatě v tom zákoně o zaměstnanosti se objevil, tak průběžně vlastně ten Švarc systém nějakým způsobem postihují. Nezjistili jsme, protože jsme si to nechávali přešetřit, že by tedy byly nějaké kontroly zaměřené výrazně na toto, ale to, že řada zaměstnavatelů v podstatě zaměstnává na živnostenský list například zedníka a zaměstnává ho po celý rok a ten živnostník tedy řemeslník, není u nikoho jiného, než u jednoho zaměstnavatele, pro kterého dělá 365 dní v roce, 14 hodin denně, tak to už je švarc. Jestliže ten, řekněme i zedník, má živnostenský list, pracuje 3 měsíce pro určitého zaměstnavatele, který je tedy třeba samostatně výdělečně činná osoba jiná nebo s.r.o., tedy pracuje pro někoho jiného, protože se s ním podílí na jeho zakázce, pak pracuje pro nějakého, komu staví část rodinného domu, potom se objeví u nějaké větší stavební firmy, kde vypomáhá, pak to není Švarc systém, protože úřady práce právě jsou instruovány i v tom, že musí sledovat tu smluvní volnost té osoby samostatně výdělečně činné tak, aby to vlastně bylo o tom, že i ta osoba si volí svého vlastně, dá se říct, partnera, s kým uzavře ten obchodní závazkový vztah a ne, že je vázána u té jedné firmy nebo u té jedné fyzické osoby po celý ten rok a že dělá například 50 kopáčů pro jednu firmu a nedělají pro nikoho jiného a skutečně tam celou dobu pouze kopou bez jakékoli pracovně právní ochrany.

Hana Hikelová : Pane Svobodo, podnikatelé se obracejí jak na právníky, tak na daňové poradce. Co tito odborníci doporučují v této situaci?

Host (Otakar Svoboda): V této situaci jsou i oni někdy v nevýhodě, protože tak, jak tu slyším, ono to v praxi funguje malinko nebo úplně jinak a už vůbec tady nejde argument 50 kopáčů. Tady jde o to, že v republice máme podle čísel ministerstva 900 tisíc OSVČ, to je poněkud veliké číslo a tady musíme si říct, že Sdružení podnikatelů a živnostníků tyto lidi nějakým způsobem zastupuje, má hájit a pokud chceme, tak si budeme hájit zásadně těchto 900 tisíc OSVČ v tomto smyslu a tam je to trošičku jináč. Dneska je skutečnost ta, že tito lidé skutečně přichází o práci a nevědí si, kudy kam, jako takovýhle výklad, to se dá právě vždycky se to všechno pomotá, překroutí. Tady jde o ty skutečně drobný podnikatele, kteří jsou teď vlastně v nevýhodě, neví kudy kam a právníci, kteří přijdou do styku nebo i daňoví poradci, pokud neznají celou problematiku dopodrobna, tak je taky uvádějí v omyl. My ty zkušenosti máme, ten telefon nám zvoní každej den a jsme z toho trošičku špatní. Ono mě to tak trošinku připomíná takovou tu věc, že žádnej sport se nedá praktikovat každejch 10 minut podle nějakých nových pravidel a navíc ještě, když se rozhodčí vypískne, říct sorry, já jsem změnil právě pravidla, toto se nám děje. To není jenom tento zákon, to je více věcí a skutečnost je ta, že tedy podnikatelé dneska jsou jaksi v nějakým úbytku, úhynu a nás zajímá i to, co tu trošku bylo naznačeno, kolik že v České republice třeba za loňský rok, ubylo podnikatelů? Ty čísla jsou, ale kolik přibylo a mě by zajímal rozpad na občany České republiky a cizince.

Hana Hikelová : To je teď ale trošku jiná problematika, vraťme se zpět k tomu zákonu o zaměstnanosti. Paní ředitelko, plánuje se, že by se tento zákon novelizoval nebo tím, že jste tento týden vydali ten metodický pokyn, tak považujete tu situaci za vyřešenou?

Host (Ladislava Steinechová): Tak tu situaci asi nebudeme moci považovat za vyřešenou, ten metodický pokyn je, musím oponovat tedy svému kolegovi, protože ten výklad se nemění každou chvíli. Ten výklad skutečně existuje, vlastním jménem na vlastní odpovědnost, tak jak to předpokládají předpisy, že mají navazovány u osob tedy podnikajících, ty právní vztahy, tak se to řeší od toho roku 92, takže to není výklad, který by byl náš teď nový.

Hana Hikelová : Výklad jste rozeslali právě úřadům práce 12. ledna tohoto týdne.

Host (Ladislava Steinechová): Tam jsme skutečně ten výklad, který byl ten původní doplnili ještě o autsorsink, což je věc, která vlastně v tom roce 92 nebo později ani nebyla příliš známá. Je to věc, kdy tedy se vlastně už v žádném případě nedá mluvit o tom, že by nemohl někdo vykonávat pro určitou firmu činnost, která je mimo ten běžný jejich předmět činnosti, to znamená, že nelze mluvit o švarcu, když někdo zadá úklid nějaké firmě, ostrahu firmě, závodní stravování firmě, prostě něco, co s tím nesouvisí nebo když to je běžná firma, která si vlastně zjedná mzdovou účetní, protože tu svoji jednu sílu by ani vlastně nenaplnila tedy ten úvazek. Takže to je záležitost, která není v tom běžném předmětu té firmy, že jo, běžným předmětem činnosti je to, co má každý napsáno v tom obchodním rejstříku nebo na co má to živnostenské povolení. Tam je jasné, že jsou to například ty stavební práce nebo že jsou to prodej zboží a tak dále, takže to je předmět, který je někde zapsán a ...

Hana Hikelová : Nicméně vraťme se teď k tomu, vy jste říkala, že tu situaci nepovažujete za vyřešenou. Co se s tím tedy teď dá dělat, protože neznalost zákona neomlouvá, na druhou stranu ten zákon umožňuje řadu výkladů a ten standardní podnikatel po pravdě řečeno nemá čas ani prostředky na to, aby zjišťoval, jak si který zákon vyložit.

Host (Ladislava Steinechová): No, jednak budeme muset asi tu situaci tedy medializovat ještě trochu víc, další věc je, že už máme i výklady právě k tomu, co je outsorcing, proto to bylo doplněno. Máme i řadu judikátů, které potvrzují oprávněnost pokuty za švarc. Těch pokut za švarc bylo velmi málo a jestliže teda nemáme my třeba na ministerstvu, kde se vyřizují odvolání všechna proti rozhodnutí úřadu práce, tak jestliže tedy máme pochybnosti, tak to rozhodnutí se zruší. Když rozhodnutí potvrdíme, tak pak tedy posuzují soudy tu situaci, takže v řadě případů má i judikáty, které říkají, jasně co švarc je, co švarcem není. No a nutno říct, že tedy nejsme my jediní, kdo to studuje ...

Hana Hikelová : Dobře, ale neměly ten zákon být napsaný tak jednoznačně, aby k těmto situacím nedocházelo, tak jak k nim teď dochází, že ten výklad se skutečně natolik liší a vy sama nevylučujete, že může být udělena pokuta, kterou potom může zpětně řešit soud, ale ten zákon by měl být vykládán jednoznačně.

Host (Ladislava Steinechová): No, to že je pokuta, kterou řeší soud, to můžete u čehokoliv, že jo, protože jestliže kdokoli není schopen tedy nějakým způsobem akceptovat rozhodnutí správních orgánů, může se vždycky obrátit, to je jeho právo a je to dobře, že to tak funguje. Další věc je, že my bychom tedy nějakým způsobem ...

Hana Hikelová : To samozřejmě, ten zákon by měl být tak jednoznačný, aby k těmto sporným výkladům nedocházelo.

Host (Ladislava Steinechová): No, zákon by mohl být jednoznačný, ale situace v praxi je značně rozdílná, protože tam je právě nutné posoudit, co to je, když někdo koná něco vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, takže to je velmi složité a to nevyřeší ani náš zákon o zaměstnanosti, protože to nevyřeší ani jiné předpisy a nakonec je jiný, kdo je oprávněn ty lidi, ale druhá věc ještě bych chtěla říct, že ten Švarc systém nepokutují pouze úřady práce, protože svým způsobem ke Švarc systému se hlásí i finanční úřady a finanční úřady je pravda, že tu situaci posuzují tedy také ze svého hlediska, a zde bych chtěla říct, že úřady práce v řadě případů právě finančním úřadům daly stanovisko, že se o Švarc systém nejedná, čili nedošlo k dodanění těch zaměstnavatelů nebo těch osob i samostatně výdělečně činných a že vlastně v některých případech máme informaci, že finanční úřady zejména tedy v tom konci loňského roku byly povinny vrátit všechno, co vyúčtovaly jako přeplatky, takže nejen úřady práce tedy a mrzí nás, že jde třeba i ta dvojkolejnost, takže úřad práce to neposoudí, finanční úřad ano.

Hana Hikelová : Pane Svobodo.

Host (Otakar Svoboda): No, na to se odpovídá poměrně těžko, ale lze říct jednoznačně, zákon si představuju, že budu napsanej tak, aby mu každej rozuměl, bude srozumitelnej a bude tedy jaksi jednoduše vymahatelnej. Pokud se tam udělají nějaký věci, který jsou složitý, pak se k tomu musí vydávat různé výklady, různé metodické pokyny, tak je to asi špatně, protože já si nedovedu představit, že ten malej podnikatel někde v Horní Dolní má čas na to sledovat tyhle výklady. Ten je strašně rád, když sežene pro tu svoji firmičku práci nebo sám pro sebe a jaksi se uživí. A pro něj, že by měl sledovat ještě strašný množství metodickejch pokynů, to je naprosto neřešitelný, my se chceme skutečně řídit zákony. Já mám pocit, že z těch 900 tisíc OSVČ naprostá, drtivá většina chce se řídit zákony, chce je dodržovat, ale potřebuje zákony takový, který nám to budou skutečně umožňovat a kterým budeme rozumět. Aby nemohlo dojít k takovýmto výkladům, protože i když jako tady slyším různý, tak pořád z toho mám takovej pocit, že se tu stalo něco, co potřebuje okamžitě změnit, tady mi i zaznělo, že se to předělávat tedy bude. Tak je to asi někde ta chyba nastala a my skutečně máme zájem pracovat a ne studovat zákony a jaksi práce by nám unikala. My se živíme prací. To je takový ten základní boj proti Švarc systému, jde trošku někam jinam. Jako každý zaměstnavatel mám plné právo se rozhodnout, jestli tu či onu práci dám tomu nebo onomu a mě se i může stát, že můžu potřebovat nějakou činnost od někoho dejme tomu celý rok. Jestliže mám nějakou firmu a potřebuju elektrikáře průběžně celej rok, tak mám průběžně celej rok na nějakou práci, to toto takto není dobře. Zkrátka já si myslím, že postihovat takový ty podvodníčky, že je i v našem zájmu, ale aby se zákon nastavoval kvůli určité skupině a dostával do obrovských problémů ty, kteří to chtějí provozovat poctivě, to ten zákon se trošku míjí a směřuje jinam.

Host (Ladislava Steinechová): No tak ten zákon, to je pohled tedy dvoustranný že? Protože ministerstvo práce v podstatě dělá i, je tam útvar, který dělá Zákoník práce, takže tam vidí tu pracovně právní ochranu těch lidí zase z trochu jiného hlediska a odborové svazy de facto tedy také, takže tam jejich pohled na tuto věci je zase trochu odlišný, řekla bych, než ten váš a ono najít ten kompromis je někdy velkým problémem a my jsme tedy v podstatě až do té nešťastné tedy pak tu grafické úpravy, grafické změny tak jak to je, neměli s ní problémy, protože v té praxi to fungovalo, takže ten váš ...

Hana Hikelová : Nicméně nešťastnou grafickou změnou, ale názory právníků, daňových poradců i samotných podnikatelů, nikdo z nich netvrdí, že to byla grafická změna, dá se teď poradit těmto lidem, na koho se mohou obracet, protože těch dotazů naprosto konkrétních i nám na emailovou adresu Radiožurnálu přišla celá řada.

Host (Ladislava Steinechová): Tak jednak se mohou obrátit třeba i na ty úřady práce, které už by jim měly vysvětlit, anebo pak na nás na ministerstvo práce.

Host (Otakar Svoboda): Samozřejmě, že se lze obrátit na ministerstva a na příslušné orgány, samozřejmě se lze obrátit i na nás a budeme se samozřejmě vždycky snažit tu jejich zájmy prosazovat a umožňovat.

Hana Hikelová : Říkají mí dnešní hosté, Ludmila Steinechová, ředitelka metodiky a správního řízení Ministerstva práce a sociálních věcí a místopředseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Otakar Svoboda. Díky a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Otakar Svoboda): Děkuji, na shledanou.

Host (Otakar Svoboda): Na shledanou.

Spory o vrácení majetku šlechtickým rodům

Hana Hikelová : Rodina Colloredo-Mansfeldů možná bude muset vrátit státu známý renesanční zámek Opočno. Ústavní soud tento týden totiž zrušil všechny verdikty obecních soudů a dal za pravdu stížnosti Národního památkového ústavu, že dostatečně nevyhodnotily otázku občanství původního majitele v době okupace. Více redaktorka Radiožurnálu, Štěpánka Čechová.

Štěpánka Čechová : Případem se musí úplně od začátku zabývat rychnovský soud. Ten nakonec buď rozhodne vrátit zámek státu nebo bude muset lépe obhájit svůj dřívější verdikt, aby Opočno zůstalo v majetku Colloredo-Mansfeldů. V čem tedy konkrétně Ústavní soud našel nedostatky? Nižší instance prý chybně posoudily důkazy o tom, zda Josef Colloredo-Mansfeld vyplnil takzvaný dotazník ke stanovení německé národní příslušnosti. Tím se stal osobou národně nespolehlivou, pak by byla konfiskace jeho majetku oprávněná a jeho dědici by neměli nárok na restituci. Chybuje zřejmě i sama restituce majetku, který přešel na stát ještě před rokem 48 podle Benešových dekretů, jak zdůraznil advokát Národního památkového ústavu Miloš Hošek.

Host (Miloš Hošek): Rozhodnutí, která byla napadená ústavní stížností petrifikovala stát, že vlastně Benešovy dekrety se toho úplně nedotýkají, že vlastně majetkové křivdy a zlo by měly být odstraňovány i vlastně za hranici toho rozhodného období, co zákon stanovil. Ale Ústavní soud zcela jasně řekl, že ta hranice stanovená zákonem je vlastně neměnná.

Štěpánka Čechová : A aby chyb nebylo málo, k dalším došlo prý i při hodnocení výsledků šetření tehdejšího Zemského národního výboru v Praze v závěru roku 1945. Advokát rodu Mansfeldů Vlastimil Nedomel hodlá rozhodnutí napadnout i Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Host (Vlastimil Nedomel): Já ho nebudu hodnotit, ten nález. Já vám říkám, že já musím respektovat to, co zde bylo rozhodnuto. To konkrétně znamená další možnosti, který nám dává právní řád. To je Štrasburk.

Štěpánka Čechová : Verdikt Ústavního soudu vyvolal rozpaky také na radnici v Opočně. Případ se táhne už od roku 1991 a jak Radiožurnálu řekl starosta Opočna Zdeněk Filip, lidem ve městě se to nelíbí. Další průtahy by podle něj navíc mohly ohrozit údržbu celého zámku.

Host (Zdeněk Filip): To je ke škodě zámku i našeho města, protože zámek, jako je Opočno, to je perla východních Čech, bude určitě trpět tím, že se v poslední době nedostávalo už asi tolik finančních prostředků jako dříve, než se rozjela tahle ta restituční kauza a Opočno bylo jedním ze zámků, o které se stát staral velmi dobře.

Štěpánka Čechová : Zámek v Opočně přitom není jediný majetek, o který u různých soudů dědička šlechtického rodu usilovala a usiluje přes 10 let. Vede další spory o pozemky nebo cenný kočár rodu Colloredo-Mansfeldů, domáhá se i vydání zhruba 13 tisíc předmětů z mobiliáře zámku. Památkový ústav jejich hodnotu odhaduje na více než miliardu korun.

Hana Hikelová : Hezký podvečer teď přeji Vladimíru Mikulemu, docentu Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Host (Vladimír Mikule): Dobrý večer.

Hana Hikelová : Pane docente, výtky Ústavního soudu se týkají mimo jiné nedostatečného projednání věcí u soudů nižších instancí. Všechno se vrací v podstatě na začátek a soudy projednají celou kauzu znovu. Co tedy rozhodnutí Ústavního soudu znamená?

Host (Vladimír Mikule): No, základní problém podle mého názoru je v tom, že dosud neznáme celý nález Ústavního soudu, zejména neznáme jeho odůvodnění, v němž budou právní názory ústavního soudu podrobněji uvedeny. Bezpečně tedy zatím víme jen to, že Ústavní soud zrušil rozsudky civilních soudů, kterými bylo žalobě o vydání majetku vyhověno a věc se tedy opět dostává do stadia před prvním rozhodnutím a soud prvního stupně, to je okresní soud bude muset o návrhu v souladu s právním názorem Ústavního soudu znovu rozhodnout. Z toho, co zatím bylo zveřejněno, mohu pouze soudit, že Ústavní soud vytýká soudům především nedostatky v důkazním řízení, zejména ten, že se nevypořádaly se závěry někdejšího nejvyššího správního soudu, u nějž byla patrně již v roce 1946 podána stížnost proti správnímu rozhodnutí o konfiskaci. Důležité je, že podle zákona číslo 87 z roku 91 Sbírky o mimosoudních rehabilitacích se tento zákon vztahuje jen a pouze na zmírnění následků některých majetkových křivd, které byly způsobeny například správními rozhodnutími, vydanými ovšem jen v takzvaném rozhodném obdobím mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Určitý průlom do této zásady byl učiněn novelou zákona z roku 1994. Tento průlom se však týká jen případů rasové persekuce, o niž v tomto případě zjevně nešlo.

Hana Hikelová : V médiích se v těchto dnech hodně spekulovalo o tom, že rozhodnutí Ústavního soudu bude precedentní i pro další kauzy, které se týkají navrácení majetku šlechtickým rodům. V této věci se v médiích hodně mluvilo o kauze hraběte Kinského. Je nějaký rozdíl mezi právě případem navrácení majetku Colloredo-Mansfeldům a probíhajícím sporům o majetek Kinského?

Host (Vladimír Mikule): Rozdíl je tu úplně podstatný. V tomto případě, tedy Colloredo-Mansfeld, jde o spor, týkající se uplatnění zákona o mimosoudních rehabilitacích, jak jsem se už zmínil, tedy jednoho z takzvaných restitučních zákonů. Naproti tomu zhruba 150 žalob pana Kinského se o restituční zákony neopírá a tvrdí se v nich, že ke konfiskacím z různých důvodů ve skutečnosti vůbec nedošlo, takže pan Kinský nepřestal být a stále je vlastníkem majetku, který byl předmětem konfiskačního řízení. Tedy z toho je jasné, že oba případy jsou po právní stránce zcela odlišné.

Hana Hikelová : Říká Vladimír Mikule, docent Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Vladimír Mikule): Na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová : A další téma končícího týdne, Jan Pokorný se ve fejetonu vrací k tomu, co musí primátor hlavního města Prahy udělat, aby se přesvědčil, že taxikáři většinou okrádají cizince.

Jan Pokorný : "I v sobotních vydáních novin jsme si mohli přečíst názory na divadelní kousek pražského primátora. Pavel Bém s vlasy sčesanými dozadu, v tmavých brýlích a s nalepeným vouskem se nechal oholit taxikářem. Maskován za cizince a s Mladou frontou Dnes v zádech zažil to, čemu jsou vystaveny stovky zahraničních návštěvníků metropole dnes a denně. Řidiči taxíků mu účtovali víc, než měli. Co z toho plyne?

Zatím asi jen to, že Mladá fronta Dnes má atraktivní téma a primátor pár politických bodů za to, že svolí k takovým kouskům. Taxikář, který mě vezl v pátek v noci z Vinohrad do pražských Vysočan slovníkem sobě vlastním, tedy v rozhlase nepoužitelným, hodnotil primátorovu kontrolu po svém.

Co čekal? Rozohňoval se řidič, když přišla řeč na to, že Pavel Bém v převleku měl v taxíku zaplatit až šestinásobek skutečné ceny. Víte, kolik nás v Praze je? Když prostě drožkář vidí frajera, myslí i na to, jak uživit rodinu. Na mou chabou námitku, že krást se nemá, taxikář opáčil. Kde žijete, pane? A přiznal, že byl už dvakrát ve výkonu trestu. On, stejně tak, jako někteří jeho kolegové, volal po tom, aby se primátor někdy převlékl za taxikáře a zkusil si, co je to za řeholi.

Hlavně na Václavském náměstí nebo na pražském Ruzyňském letišti nejde taxikářská komunita leckdy pro ránu daleko. Vžil se do téhle představy tak, že přeslechl mou výzvu, aby odbočil, čímž prodloužil cestu kvůli jednosměrkám o pár kilometrů. Naštěstí patřil k těm slušnějším, řekl si o obvyklou částku a účtenku mi podával se slovy, tak já okradu někoho jiného. Na něj tedy pozor. I když riziku, že zrovna vy budete v Praze taxikářem okradeni se dá čelit prostě. Převlékněte se za pražského primátora."

Rallye Dakar

Hana Hikelová : Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Týden v tahu. Tento týden končí také 27. ročník Rallye Dakar. Vyžádal si letos několik lidských životů. V pondělí zemřel na následky pádu ze 7. etapy José Manuel Perez, o den později tragicky havaroval dvojnásobný vítěz soutěže motocyklista Fabricio Meoni. Ve středu zahynuli při dopravní nehodě dva belgičtí fanoušci a pětileté dítě, které doprovodný kamion zachytil zadním kolem. Naším zpravodajem je letos v pouštní karavaně Jan Říha, loni to byl Petr Jansa, který je teď se mnou ve studiu. Petře, ty můžeš srovnávat. V čem je ten letošní ročník tak náročný a proč podle tebe došlo k těmto nehodám?

Petr Jansa : Je třeba ty nehody rozdělit, a to za prvé na nehody motocyklistů, tedy závodníků a pak v uvozovkách civilistů. Pokud jde o ty první, tak Dakar už loni byl neuvěřitelně těžký a je možná s podivem, že k nějaké nehodě nedošlo už před rokem. Za vším stojí především vysoký počet účastníků, což se odráží v náročném časovém harmonogramu, který zvyšuje únavu. Navíc v kategorii motocyklů se jede opravdu na hraně a rozdíly mezi nejlepšími jsou při překonávaných vzdálenostech neuvěřitelně malé. Svoji roli sehrálo letos i počasí, které vzalo další síly, navíc, i když byl Dakar oproti loňsku zkrácen, tak se týkalo spíše přejezdů a ne měření v úseku. Také letošní etapy byly náročnější, pokud jde o terén. Závodníci například překonávali nezvykle velké duny. Na druhou stranu před dvěma lety mnozí volali po tom, aby Dakar byl zase tím Dakarem, jakým je dnes, a to všechno sečteno a podtrženo se promítlo do nehod, které ale Dakar provázejí odnepaměti.

Hana Hikelová : No a ještě ty nehody fanoušků. Ty jsi říkal za prvé nehody motocyklistů, závodníků, co ten druhý případ?

Petr Jansa : Tak to je něco jiného, ale i to bohužel v minulosti od prvopočátku k Dakaru patří. Jsou to zbytečné tragédie, ale za 27 let zemřelo v rámci nebo v průběhu této soutěže nebo v souvislosti s touto soutěží 13 lidí, kteří nebyli přímo členy konvoje, z toho 6 dětí. Pro zajímavost, Dakar si vyžádal například také životy 8 novinářů, ale například jen tří závodníků nebo spolujezdců v autech a kamionech. Vlastně číslo, které se letos zastavilo na počtu mrtvých v souvislosti s Dakarem, nejenom v rámci soutěže je číslo 48.

Hana Hikelová : Po telefonních linkách teď zdravím Tomáše Tomečka, který z letošní rallye vypadl kvůli technické závadě. Hezký podvečer.

Host (Tomáš Tomeček): Dobrý večer.

Hana Hikelová : Pane Tomečku, s ohledem na tragické havárie, které jsme zmiňovali, byla ta letošní Rallye Dakar, co se bezpečnosti a náročnosti týká, v něčem odlišná od těch předchozích?

Host (Tomáš Tomeček): No, já si myslím, že byla určitě delší a byla rychlejší. Jinak vedla územím, kde se normálně jezdí a bylo tam mnohem víc účastníků než kdykoliv předtím. Letošní ročník je jak v počtu účastníků rekordním.

Hana Hikelová : Už jsme s Petrem Jansou zmiňovali, že i ta loňská rallye byla neuvěřitelně náročná. Jaké jsou úvahy do budoucna, nebude se uvažovat o méně náročném programu nebo například o tom, co jste zmiňoval vy, že by se třeba mohl omezit ten počet těch účastníků?

Host (Tomáš Tomeček): To opravdu nevím. Já bych spíše doporučil možná trošku omezit počet účastníků, ale trať bych neměnil. Prostě ta trať dává té soutěži svoji jedinečnost. Ona se jezdí jednou za rok a jezdí se v Africe, tam, kde vlastně je krásnej terén pro ty naše auta a spíš bych ještě z pozice těch organizátorů apeloval na bezpečnost, aby organizátoři hodně zdůrazňovali závodníkům, jako nám, že jedeme prostě vysokou rychlostí, že sice jsme chráněni čtyřbodovými nebo šestibodovými bezpečnostními pásy nebo máme přilby, ale že to někdy nepomůže a že hlavně jsme tam také návštěvníci v té Africe, že po nás tam nemůže zůstat potopa. Že my se tam chceme za rok vrátit, nemůžeme tam dělat, když to přeženu, nepořádek, musíme po sobě třeba uklízet a když projíždíme vesnice, musíme na stopce zastavit, musíme používat ukazatele směru jízdy a musíme svítit světly, takže normálně se chovat jako jinde v Evropě.

Hana Hikelová : Rallye Dakar je dá se říci pro všechny účastníky velkým rizikem, už jsme to zmiňovali, extrémně náročné podmínky, nevyspání, bezpečností rizika. Pane Tomečku, proč je projezd takovým lákadlem?

Host (Tomáš Tomeček): No, nevím, to já si myslím, pro mě teda osobně je výzva, něco, co jsem 10 let chtěl dělat a ono se to povedlo se k tomu dostat a být u toho a my už se celý rok vlastně chystáme na to, abychom za rok, za měsíc ta naše auta víceméně zničili, abychom si tam zajezdili v tom terénu, zabloudili, zaskákali a trošku zadováděli. Ono je to taky docela drahá věc, ale mě osobně tam to láká, to je dobrodružství, takové něco jiného, než je být tady v Evropě nebo být tady doma, tak jednou za rok si vyjet třeba na takový výlet, na takovou dovolenou do Dakaru. To je zase to, co se týče mé osoby.

Hana Hikelová : Říká Tomáš Tomeček. Já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Tomáš Tomeček): Já taky děkuji.

Hana Hikelová : Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly ve druhém týdnu tohoto roku. Příjemný večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.