Zákon o státní službě je špatně napsaný. Ruší pojistky proti politizaci státní správy, varuje senátor Balík

Váš výbor doporučil Senátu zamítnout návrh nového zákona o státních zaměstnancích. Proč?

Důvodů je celá řada, těžko vypíchnout jeden jediný, jde o tříšť důvodů. Jedním z nich je velké riziko politizace státní správy. Ministr si bude moci vyhradit jednotlivé personální případy k tomu, aby je řídil sám. To znamená, že úplně rušíme strukturu úřadu, kdy úředníka od šéfa, od ministra, dělí několik úrovní, které ho mohou odstínit. Tady, když bude úředník rozhodovat jinak, než se bude líbit ministrovi nebo premiérovi, tak nic nebude bránit ministrovi, aby ho sám přímo nějak začal šikanovat nebo ho vyhodil atd.

Čtěte také

iROZHLAS

Zwyrtek Hamplová vítá nový zákon o státní službě. ‚Jako celek je novela hodně podivná,‘ míní Balík

Další důvod spočívá v tom, co všechno se do zákona dostalo. A nebojím se toho termínu – přílepky. Jsou tam věci, které s tím vůbec nesouvisí, které nebyly ani v původním poslaneckém návrhu, dostaly se tam až v průběhu druhého čtení, vůbec nemají příčinnou souvislost se státními úředníky apod. Takže skutečně důvodů je celá řada.

Kdybychom se vrátili k tomu, že se obáváte, že hrozí politizace státní správy, ta současná je podle vás depolitizovaná a profesionální?

Rád bych zdůraznil, že to, že ústavně-právní výbor navrhuje, aby se tento zákon vrátil, aby se neschválil, neznamená, že jsme spokojeni se stávajícím stavem. Nicméně to, že se nám nelíbí stávající stav, neznamená, že to můžeme jakkoli změnit a že jakákoli změna je k lepšímu.

Změna, která je navržena, se snaží řešit některé bolesti. A skutečně celá řada navržených věcí, jako že tam nebude tzv. bazén pro lidi, kteří jsou někde na překážkách, dávají smysl. Jsou ale doplněny celou řadou dalších věcí, které stávající stav zhoršují.

Také bych připomněl, proč vlastně máme zákon o státní správě. Máme ho od roku 2014, 2015 po velkém tlaku EU, která celkem logicky chtěla, abychom garantovali výkonnou státní správu, která bude garantovat třeba férové rozdělování evropských dotací. Tenkrát jsme po velkém nátlaku ze strany evropských institucí přijali tento zákon, který teď odstraňujeme a nahrazujeme ho něčím, co je vlastně ještě zvláštnější a horší než stav, který byl do roku 2014.

Čtěte také

iROZHLAS

Nový služební zákon může narazit u EU. Až přijdou jeho reálné dopady, může být pozdě, míní právnička

Znamená to, že tady skutečně hrozí reálné riziko, že z pohledu evropských institucí zákon nebude naplňovat podmínky, které má, a že tím pádem možná o evropské dotace přijdeme.

Výbor doporučil také zamítnutí doprovodné novely, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Proč to považujete přímo za protiústavní?

Řekl bych, že doprovodný zákon, senátní tisk 267, je ještě horší než toto hlavní jádro, tisk 266, tedy zákon o státních zaměstnancích. Ale zpátky k otázce, proč to považujeme za protiústavní. Když si přečteme Ústavu, v článku 63, odstavci 1, písmenu e se říká, že prezident pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. To je všechno. Není tam zastupitelských misí u státu, není tam v hodnosti zplnomocněných a mimořádných velvyslanců třetího, čtvrtého stupně. Je tam jen, že přijímá a odvolává vedoucí zastupitelských misí.

Návrh, se kterým přišel ve Sněmovně Libor Vondráček za SPD Svobodní, včera před ústavně-právním výborem Senátu hájil předkladatel celé normy, místopředseda ANO Radek Vondráček, který argumentoval tím, že stálé mise Ústava prý nezmiňuje.

Ona nezmiňuje státní mise, ale říká zastupitelské mise, což je nadřazený termín pro to, čemu pak říkáme velvyslanectví a stálá mise OSN, stálá mise u EU a podobně. Ústava skutečně používá obecnější termín než ten, který bychom pak mohli vyložit, že na toto se prezidentova pravomoc nevztahuje. Jestliže Ústava říká, že prezident pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, neumím si představit, jak bych vyložil, že pod to nespadá stálá mise třeba OSN.

Čtěte také

Co má přinést nový zákon o státních zaměstnancích? Poslechněte si debatu u kulatého stolu

Shodnete se s Radkem Vondráčkem na tom, že o věci bude zřejmě rozhodovat Ústavní soud?

Velmi pravděpodobně ano. Pokud by se stalo, že Sněmovna přehlasuje senátní veto – ke kterému možná dojde a možná ne, to uvidíme příští týden ve středu nebo ve čtvrtek, kdy o tom bude jednat Senát na své schůzi –, tak velmi pravděpodobně vznikne ústavní stížnost a návrh na to, aby minimálně tato část zákona byla zrušena.

Jak rozumíte tomu, že Radek Vondráček v té souvislosti mluvil o Ústavním soudu jako o třetí parlamentní komoře?

Je to taková oblíbená řečnická figura těch, kteří nesouhlasí s nějakým konkrétním rozhodnutím Ústavního soudu. My, kdo o tom přednášíme nebo rozumíme fungování ústavních institucí, mluvíme o tom, že Ústavní soud má roli tzv. negativního zákonodárce, to znamená někoho, kdo může zrušit nějakou část zákona, podzákonného předpisu, ale už nemůže přijmout nové znění.

A bohužel, jak jsme se ohradili včera na schůzi ústavně-právního výboru vůči tomu, co říkal Radek Vondráček, tak třetí parlamentní komoru z Ústavního soudu dělají zbytečně ti, kteří vkládají do zákonů věci, které jsou zjevně protiústavní.

Nemám nic proti debatě o tom, jestli prezident má, nebo nemá jmenovat šéfy zastupitelských nebo stálých misí. Klidně tuto debatu veďme, a pokud se shodneme, že je jmenovat nemá, tak změňme text ústavy, bude to v pořádku. Ale nemůžeme to dělat tak, že nemáme ústavní většinu a netroufneme si na změnu Ústavy jako takové, tak to zkusíme někde po straně změnou obyčejného zákona, která ale pak bude protiústavní.

Co by se mělo podle senátora Stanislava Balíka změnit ve stávajícím zákoně o státní službě? A podle jakého modelu by se mohla Česká republika vydat? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.