Zajímá mě, jaký dopad mám na životní prostředí, říká propagátorka low impact životního stylu

Zero waste - bezobalový - bez obalu

Tereza Slavíčková je propagátorka životního stylu zero waste nebo low impact – tedy s co nejnižším dopadem na životní prostředí. Začala nákupy bez obalu. Novému životnímu stylu se věnuje od loňského léta, kdy tváří v tvář hrozbě sucha přehodnotila svůj dosavadní život. Jak to vypadá v praxi? Ptala se Lucie Výborná.

Zatímco zero waste znamená život bez odpadu, low impact se týká životního prostředí jako celku. „Pro mě osobně je lepší mluvit o low impact životním stylu. Zamýšlím se nad tím, jaký dopad mám na životní prostředí: odkud beru elektřinu, kolik spotřebuju vody, odkud beru jídlo. To má větší efekt,“ vysvětluje Tereza.

Zero Waste: Nakupujte bez obalů a ušetříte až 40 % na ročních výdajích domácnosti

bez obalu zero waste

Bea Johnson údajně se svou čtyřčlennou rodinou vyprodukuje za rok odpad, který by se vešel do jedné zavařovačky! Jen pro srovnání – průměrná česká rodina vyprodukuje za stejnou dobu odpadu víc než tunu.

Prvním krokem bylo minimalizovat počet věcí, které každodenně používá. „Postupně jsem začala spotřebovávat starou kosmetiku. Zjistila jsem, že nepotřebuju denní a noční krém, stačí mi bambucké máslo nebo mandlový olej. Důležité pro to, abych vypadala dobře, je hodně spánku, chodit ven, dobře jíst a pít a nebýt ve stresu,“ usmívá se. Kosmetika se dá najít alternativní: místo šampónu mýdlové ořechy, bambusové zubní kartáčky, klasická holítka celá z kovu s vyměnitelnou žiletkou.

Ohledně změny přístupu k odpadu pak radí udělat si osobní audit. „Díky tomu zjistíte, co tvoří největší procento odpadu a můžete se rozhodnout pro bezobalovou variantu, nebo jednoduše domácí výrobu.“ Velkou část odpadů z domácností tvoří biologický odpad. „Je možné objednat si hnědou popelnici. Z odpadu vznikne kompost, který se použije.“

Osvícená ekonomika může plnit naše potřeby i chránit životní prostředí, tvrdí environmentalista

Země, ekologie

Životní prostředí se stalo velkým tématem všeho podnikání. Zátěž napříč obory je často fatální a přitom by mohla být mnohem menší. O tom, jak mohou firmy pracovat s dopady své činnosti na životní prostředí, hovořil v Magazínu Leonardo Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Změna životního stylu vás bude stát nějaký čas navíc, minimálně dojíždění za nákupy, pokud se rozhodnete pro bezobalovou variantu. Tereza hovoří také o tom, že si začala víc vařit, protože úplně přestala nakupovat (balené) polotovary. Upozorňuje také na fakt, že se už rozšiřuje síť bezobalových prodejen i mimo velká města.

„Pro mě je to způsob, jak se můžu svobodně rozhodovat o vlastním životě a základ pro to, abych mohla radit dalším lidem.“ První krok k low impact životnímu stylu přitom není až tak radikální: „Stačí začít vědomě pracovat s potravinami. Spotřebovat napřed otevřené věci, aby se nekazily,“ radí Tereza.

Jaké nezdary zažila na cestě k šetrnému životnímu stylu? Jak cestuje? A jaké reakce zažívá? Poslechněte si celý rozhovor.

Související