Zajíc, Kulturista a venuše se sešli v jeskyni

Návštěvníkům byla jeskyně Na Turoldu znovu zpřístupněna v roce 2004
Návštěvníkům byla jeskyně Na Turoldu znovu zpřístupněna v roce 2004

Jak asi mohla vypadat Věstonická venuše zamlada? Přišli na to speleologové při průzkumu jeskyně Na Turoldu na okraji Pavlovských vrchů v jihomoravském Mikulově. Jeden z útvarů tamních podzemních prostor jim ji totiž připomínal natolik, že jej po slavné sošce pojmenovali.

Je možné proměnit kámen v pěnu? Příroda umí lecjaká kouzla a dokáže i zdánlivě nemožné. Přesvědčit jsme se o tom mohli v sobotním výletu Po Česku.

Vstupujeme do síně, jedné z prvních prostor objevených v jeskyni Na Turoldu počátkem 50. let. Mým průvodcem je vedoucí správy jeskyně, speleolog Jiří Kolařík. „Návštěvnická prohlídka trvá kolem 50 minut, ale celá jeskyně má dohromady přes tři kilometry chodeb,“ upozorňuje mě hned na úvod.

Z prvního do druhého patra klesáme tak zvanou sestupnou chodbou a můj průvodce mě upozorňuje na zvláštní jehličkovou výzdobu z kalcitu. Některé jehličky dosahují délky až tří centimetrů. Procházíme Balvanitým dómem, kolem Bludiště nebo síní U žraločí tlamy pojmenované podle jednoho ze zdejších nejznámějších útvarů vyleptaných v druhohorním vápenci.

Vstup do jeskyně Na Turoldu na severním okraji Mikulova

„Nyní se nacházíme v části jeskyně nazvané Netopýří dóm. Když sem v roce 1951 došli objevitelé jeskyně, viselo tu na stěně zhruba padesát netopýrů,“ vysvětluje původ názvu Jiří Kolařík. „V současnosti na tomto stropě přezimovává na dvě stě netopýrů vrápenců malých. Jde o jejich největší zimoviště na dolní straně jižní Moravy.“

Dál pokračujeme do Síně konce a do síně Pohádkové, kde mi můj průvodce ukazuje vápencové útvary vtipně pojmenované Zajíc, Jezevčík, Kulturista nebo Věstonická venuše zamlada. A pak už se nacházíme v nejnižším místě jeskyně Na Turoldu.

„Jezerní dóm se nachází 38 metrů pod úrovní vchodu. Od loňského roku je opět zpřístupněn veřejnosti. Poprvé jsme Jezerní dóm zpřístupnili v roce 2008, ale asi jen na jeden měsíc, potom ho zaplavila spodní voda,“ přibližuje Jiří Kolařík, proč do těchto míst po několik let nebyl možný přístup, dokud hladina opět neklesla.

Jeskyně Na Turoldu vznikla na zlomech a puklinách v druhohorních vápencích

V Jezerním dómu je i dnes jezírko hluboké asi jeden metr, za ním se nachází sifón a další prostory jeskyně – tři Zlaté síně. Tam ovšem návštěvníci nesmějí, dodává vedoucí správy jeskyně s tím, že průzkum jeskynního systému stále pokračuje.

Na konci prohlídky pokládám svému průvodci otázku, která napadne asi každého. Kde se vzal a co vlastně znamená ten zvláštní název – Na Turoldu? Dozvídám se, že existuje několik verzí původu tohoto názvu. „Všechny jsou více méně smyšlené,“ říká Jiří Kolařík.

Podle jedné z nich sídlil na tomto vrchu loupeživý rytíř von Turold. Podle oficiální verze jde o prehistorický název pocházející už z dob keltského osídlení a nikdo přesně neví, kdy a jak vznikl.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004bcee3dbfdc25ea96b&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;t=m&amp;ll=48.949563,16.625061&amp;spn=0.631311,1.675415&amp;z=9&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small>Zobrazit <a href="http://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004bcee3dbfdc25ea96b&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;t=m&amp;ll=48.949563,16.625061&amp;spn=0.631311,1.675415&amp;z=9&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">polohu Mikulova</a> na větší mapě</small></p>