Zahradník: Obchodní válka s USA to ještě není. Po 30 letech ale končí éra uvolňování vztahů

Je to skutečně už obchodní válka? „Myslím, že jsou to náznaky obchodní války. Opatření, která byla zprvu zavedena ze strany americké administrativy a na které reaguje Evropská unie, se týkají zlomku vzájemné obchodní výměny,“ vysvětluje ekonom Petr Zahradník.

Obchodní bilance mezi USA a EU v současné době čítá na evropské straně z hlediska exportu přebytek 140 nebo 150 miliard dolarů. „Když k tomu přidáme služby, hovoříme o částce převyšující 600 miliard dolarů, což je 5,5 HDP. Bavíme se o zlomcích těchto hodnot, není to v současné době věc, která by paralizovala ekonomiky. Nicméně je to neblahý signál, po třiceti letech ukončuje éru liberálního uvolňování vztahů,“ ukazuje rizika cla Zahradník.

V rámci odvetných opatření uvalila EU 25% clo. Měla být podle Zahradníka Evropská unie obezřetnější a vyčkávat? „Je to vynucený krok. Nebýt toho, že si Trumpova administrativa hrála s politikou zvýšených cel, Evropě dala výjimku, kterou následně neprodloužila. Bez tohoto kroku by odveta nenastala. Evropa si na sobě nemůže nechat štípat dříví. Navíc v situaci, kdy má proti USA výrazný obchodní přebytek.“

Evropě velmi záleží na tom, aby ekonomické, obchodní, investiční vztahy s USA byly co nejuvolněnější a jakákoli překážka do těchto vztahů je problém
ekonom Petr Zahradník

Již na konci března zavedla EU obratovou daň na speciální digitální služby. „To byla svým způsobem forma varování americké administrativě, protože tato daň se v drtivé většině týká amerických provozovatelů na evropském území.“

Obchodní vztahy EU a USA jsou ale delší dobu nevyvážené, evropská cla jsou často vyšší, než ta americká. Dá se z vyostření vztahů obviňovat jen Donald Trump? „Pokud tam bude výhoda ve prospěch USA z hlediska výše cel, bude nízká. Z hlediska veřejných zakázek realizovaných na americkém území si troufám tvrdit, že možnost vstupu evropských firem na americké teritorium je podstatně komplikovanější,“ kontruje Zahradník.

„Je potřeba vnímat celkový kontext,“ upozorňuje ekonom. „Ano, zásluhu na tom mají obě strany, ale daleko větší v tom negativním slova smyslu ta americká z hlediska odstavení již připravené dohody TTIP, která by spoustu věcí, o kterých se bavíme, řešila. Měli dát přednost tomu, aby se vytáhla z mrazáku a stala se předmětem aktivního vyjednávání.“

Jak ale ohlášená celní opatření ovlivní spotřebitele v České republice? „Jezdci na motocyklech a popíječi bourbonu to pocítí v první řadě. Ta reakce v oblastech, které jsou určeny k okamžité spotřebě, je bezprostřednější než v případě cel na komodity k dalšímu zpracování,“ tvrdí Zahradník. „Projeví se v ČR až velmi následně prostřednictvím dodavatelských řetězců.“

Obchodní spor se týká i Číny, ta je ale největší americký věřitel

Spojené státy oznámily první cla pro čínské výrobky, Čína oznámila, že bude reagovat odvetnými opatřeními. Jaký dopad by mohla mít asijská část obchodního sporu? „Spojené státy by si měly být vědomy toho, že Čína je jejich největší věřitel a jako věřitel se může začít chovat,“ upozorňuje Zahradík.

Evropa má hluboký obchodní deficit s Čínou, zastavení expanze na americký kontinent nutně povede k tomu, že čínské zboží ve větší míře bude zaplavovat Evropský kontinent, což prohloubí nerovnováhu.
ekonom Petr Zahradník

„Prostřednictvím Číny USA realizují nepřímou válku i proti Evropě,“ vysvětluje ekonom. „V Čínském zpracovatelském průmyslu je přítomno značné množství významných evropských firem a může to být i cesta jak podnítit další expanzi čínského zboží na Evropský kontinent. Zde je bilance opačná.“