Zaha Hadid nedělala revoluci, říká Jakub Klaška o architektce, která navrhla novou podobu Masarykova nádraží
Chtěli byste bydlet v domě, který se otvírá jako kniha, volně pluje prostorem nebo připomíná tělo mimozemšťana? Pak by se vám zřejmě líbily návrhy z architektonické dílny Zahy Hadid. „Na takové tvary a kompozice potřebuje člověk velkou prostorovou představivost,“ shrnuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jakub Klaška, který s architektonickou superstar spolupracoval.
Kritika architektky Zahy Hadid: Jeden projekt je drahý, druhý připomíná vagínu
Zaha Hadid, irácká architektka působící v Londýně, se poslední dobou potýká s kritikou dvou svých důležitých projektů. Jedním z nich je stadion pro olympiádu v Tokiu v roce 2020. Sportovní úředníci na základě petice japonských architektů rozhodli, že Hadid musí návrh zmenšit o čtvrtinu, protože je necitlivý k okolí. Jen pro zajímavost: olympijský stadion v Tokiu by byl podle původního návrhu dvakrát a třikrát větší než stadion v Londýně nebo Aténách, podobně je to i s náklady na stavbu. Druhou kritizovanou zakázkou je stadion pro světový fotbalový šampionát v Kataru v roce 2022, který prý připomíná vagínu. Hadid takové příměry odmítá a tvrdí, že kdyby byl architektem muž, nikdo by si takové komentáře nedovolil.
Revoluce v architektuře? O nic takového tu nejde. Alespoň podle slov českého architekta Jakuba Klašky. „Zaha Hadid vždy vycházela z vnitřní logiky věcí. Nešlo o postoj rebela. Spíš o zájem objevovat, co v sobě člověk má.“
Nikdy nešla za prvním nápadem
Jakuba Klašku si ke spolupráci vybrala Zaha Hadid sama. Nabídku na spolupráci dostal hned po obhájení své diplomové práce. Se Zahou Hadid tak v Londýně spolupracoval od roku 2010.
„Zaha nikdy nešla za prvním nápadem. Vždy chtěla vidět možnosti, otestovat místa a nápady. Proces na začátku projektu byl vždy velmi intenzivní,“ vzpomíná český architekt.
Zaha Hadid byla významná představitelka dekonstruktivismu. Navrhla například stavbu Rosenthalova střediska pro současné umění v Ohiu nebo egyptský pavilon na EXPO 2010. V roce 2004 obdržela jako první žena v historii prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Zemřela v roce 2016.
A podobně to prý probíhalo i při návrhu rekonstrukce okolí pražského Masarykova nádraží. Tuhle zakázku vyhrálo studio Zahy Hadid v roce 2014. „Zaha střední Evropu hodně znala a měla ji ráda, tohle území jí proto nebylo cizí,“ popisuje Jakub Klaška. „V ruce nám nakonec zůstalo nejlepší řešení Masarykova nádraží.“
Související
-
Praha si kvůli Masarykovu nádraží koleduje o vyškrtnutí z UNESCO, myslí si architektka
Praha podle některých architektů necitlivými zásahy do památkové zóny ohrožuje členství v UNESCO. Poškozují některé projekty Prahu? Duel Marie Švábové a Michala Bartoška.
-
Místo historické Masaryčky londýnské City: návrh Zahy Hadid...
Developerská skupina Penta zásadním způsobem změní centrum Prahy. V okolí Masarykova nádraží chce v následujících sedmi letech postavit komplex komerčních budov, kt...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
