Žádný stres, shon ani splachovací záchod. Německý pár se rozhodl žít svůj sen

25. únor 2016
srdce, kadibudka, latrýna

Bavilo by vás žít v přírodě, v malém domku z červených cihel, kde by téměř všechno, co potřebujete k životu, rostlo nebo pobíhalo po zahradě? Žádný shon, žádný stres, zkrátka jen žít skromně a nenáročně stranou té dnešní uspěchané doby.

Představte si provizorní obývák, ve vzduchu poletují saze a kouř, který jemně uniká z kamínek uprostřed velké místnosti, která je vlastně také kuchyní. To právě třicetiletá Frederike vaří čaj z domácích bylinek. „Jednomu to může připomínat domácnost prarodičů,“ říká.

Na hliněné podlaze leží cihly a strop je vycpaný slámou a vlnou, která slouží jako izolace. Frederike pracuje jako učitelka biologie a dějepisu.

„Šlo nám o to, abychom si všechno, co k životu potřebujeme, obstarali v co největší míře sami. Pěstujeme zeleninu, chodíme sbírat dříví, abychom měli čím topit,“ vyjmenovává, zatímco před domem seká dříví její partner Adrian. Sekeru bere v zimě do ruky každý den.

Stačí nám méně, přesto jsme šťastní

„Když má člověk pocit, že v sešněrovaném korzetu společnosti nemá dostatek prostoru, hledá místo, kde by mohl žít své sny. A to jde na takovémto pozemku docela dobře,“ shodují se. Koupili ho v roce 2011 u lužické obce Neustadt, daleko od ostatních domů, aby měli klid.

Čtěte také

Jejich cihlový domek je vlastně ruina, bývalá přádelna dřevité vlny z poloviny 19. století, kterou opravují. Stejně tak velký sklad hned naproti, který je také z cihel. „Chceme ho opravit a používat jako kulturní centrum, místo pro dílny a různé akce,“ vysvětluje Frederike.

„Ve světě ubývají zdroje. Snažíme se zanechat po sobě co nejmenší stopu. Stačí nám méně, a přesto jsme šťastní,“ tvrdí Adrian. Je nedostudovaný veterinář a k zemědělství má kladný vztah. Ovce, kozy, slepice a další drobné zvířectvo ale zatím kolem domu neběhá. Na to se prý teprve chystají. Vlastní zeleninu, ovoce už však mají.

zelenina, ovoce

Budeme vytápět kompostem

Za domem pak stojí kadibudka a hloubený sklep s funkcí ledničky. Ale experimentují také s teplem. „Vzadu máme ohromnou hromadu kompostu. Doufáme, že uvnitř hromady bude teplota kolem 70 stupňů. Pokud se to podaří, chtěli bychom příště kompostem vytápět podlahu v domě,“ přibližuje.

Bez peněz to ovšem nejde. Adrian si brigádami vydělá ročně 2500 eur, aby mohl zaplatit sociální a zdravotní pojištění a daň z nemovitosti. „Další velké výdaje nemáme. O všem ostatním, tedy kolik utratíme a jaký budeme mít životní standard, rozhodujeme sami,“ uzavírá.

autor:Pavel Polák
  • Cestování
  • Reportáž