Žádný Štědrý den, Silvestr, ani večery s rodinou! Práce v pohostinství je pro mnoho lidí otročina, přibližuje Pavel Maurer

16. říjen 2016
Glosa Pavla Maurera

Nezaměstnanost v Česku klesá a přibývá pracovních míst. Zdá se to jako ideál, ale k tomu mají daleko v pohostinství. Restauracím chybějí kuchaři i číšníci a zájemci o práci se zrovna nehrnou. Nedávno si toho všiml i milovník dobrého jídla a pití Pavel Maurer. Z jeho pravidelné gastroglosy se třeba dozvíte, že obsluhovat a vařit se lidem často nechce proto, že práci v restauracích považují za otročinu.

Nedávno jsem tu hovořil na téma, že se velmi těžko shání pracovní síly do pohostinství. Zvláště nedostatkovým zbožím jsou číšníci a kuchaři. Úplně nejužším profilem pak jsou kuchaři, kteří umí vařit a číšníci, kteří vědí něco o své profesi. Prostě – nejsou lidi!

Jedná se evidentně o palčivý problém, protože na tento příspěvek mnozí z vás velmi emotivně vyjadřovali své názory, souhlasili i nesouhlasili s tím, co jsem řekl. S dovolením odcituji alespoň některé z nich.

Například jedna žena píše: „Nedá mi nezareagovat na váš poslední dovětek – nechtějí pracovat. Abych řekla pravdu, ani se jim nedivím. Pracovat za minimální mzdu 16 hodin denně, se 14 dny dovolené v roce, zbytek peněz dostat neofiko a ani tak to žádný zázrak není. Já bych se tam taky nehrnula! Za takových podmínek vydrží v hostincích jen brigádníci a ti, sotva se zaučí, utíkají zas jinam. Zákoník práce v českém pohostinství neplatí!!!, tak se nedivme. Na hotelovkách končí hodně lidí a s ideály nastupují do vytoužené práce a v praxi narazí na takovouhle otročinu!!!“

Nevyplacené mzdy, výsměch a arogance

Další stížnost na toto téma: „Ano nechtějí pracovat a nedivím se... Pokud bych si měl znova vybrat, tak tohle už ne, jsem totiž kuchař! Za tu dobu co jsem v oboru, jsem neměl dovolenou, nemocenská a nemoc je sprosté slovo, úraz rovná se finanční kolaps, žádné svátky, výjimek je jako šafránu, nevyplacené mzdy, výsměch a arogance, pracovat min 12 hodin i daleko více, a když už dostáváte peníze včas, je to bráno jako bonus, dovolená se neproplácí. Pokud by moje dcera uvažovala o jakékoliv činnosti v oboru gastronomie, tak ji snad radši zlomím všechny končetiny. Budu dřít ať může studovat, hlavně ne pohostinství.“

A cituji dalšího: „Když chce kuchař na dovolenou, musí se domluvit s parťákem z druhé směny, aby to vzal za něj, a že mu to při nejbližší příležitosti vrátí. Takže hodiny za hodiny. Sečteno a podtrženo: dovolená se nekoná, prostě si to napracujete. Sedm dní v týdnu, od rána do večera. Pracovní doba začíná kolem sedmé či osmé úklidem restaurace a končívá kolem půlnoci úklidem kuchyně.“

03599941.jpeg

Práce v restauraci znamená, že potkáváte rozladěné hosty, musíte zvládat stres v kuchyni i na place. Všichni chtějí jíst hned, jak přijdou a najednou! Práce v gastronomii znamená, že večery netrávíte s rodinou, že několik let nevíte, co je to Štědrý den, natož Silvestr. Rozhodně si netroufám tvrdit, že číšníci a kuchaři to mají horší než havíři, ale to, že v restauracích pořád hledají personál, rozhodně není náhoda!

autor: Pavel Maurer
Spustit audio