Žádná jiná země neměla z členství v EU takový prospěch jako Česko, myslí si eurokomisař Verheugen

Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla

• Upravit
• Smazat

Přesně před 15 lety Česko vstoupilo do Evropské unie. Naplnila se tehdejší očekávání, anebo je nedůvěra vůči evropským institucím oprávněná? Téma Pro a proti Veroniky Sedláčkové.

Myslí si to i přes známý český euroskepticismus v čele s Václavem Klausem. V dlouhodobých průzkumech Eurobarometru vychází, že Evropskou unii podporuje jen zhruba každý třetí Čech.

„Při jedné příležitosti jsem v Praze řekl, že Češi jsou mistři světa v euroskepticismu… Skepse a ironie jsou v českém národě silně rozšířené vlastnosti. Souvisí to zřejmě s historickými zkušenostmi, které jste prodělali… Výsledek českého referenda byl ale jednoznačný a ani dnes nepozoruji, že by si nějaký rozumný Čech myslel, že to byla chyba. Vždyť asi žádná jiná země neměla ze členství takový prospěch jako Česko,“ říká německý sociálnědemokratický politik a „přístupový“ eurokomisař Günter Verheugen.

Když se za uplynulými 15 lety ohlédne, tvrdí, že největší rozšíření EU v historii o deset států proběhlo v jediný možný a správný čas. „Pokud bychom to tenkrát neudělali, tak by k tomu dodnes nedošlo. Byla to jediná chvíle, kdy to bylo možné,“ přiznává.

Günter Verheugen, německý sociálnědemokratický politik a „přístupový“ eurokomisař|foto: Filip Nerad

To, čeho chtěly země postkomunistického bloku vstupem do EU dosáhnout, tedy stav, aby už nebylo možné zvrátit demokratické a svobodné revoluce, se podle Verheugena podařilo na 100 %. Stejně jako růstu ekonomiky. „Tady se překonala veškerá očekávání. Ani já jsem nepočítal s tím, že Polsko, Česko nebo Slovensko dosáhnou tak trvalého a rychlého růstu. A že se budou tak dobře ekonomicky vyvíjet,“ myslí si.

I když se stále nepodařilo smazat ekonomické rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi, životní podmínky se podle něj výrazně zlepšily. „Třeba Polsku se nikdy v dějinách nevedlo tak dobře jako dnes. Možná v 16. století na vrcholu moci Polsko−litevské unie. V posledních sto letech ale určitě ne.“

Orbánovi nerozumím...

Verheugen naopak zvedá obočí před tvrdou kritikou Unie vůči polské nebo maďarské vládě, a to kvůli porušování právního státu nebo zpochybňování jejich příslušnosti k EU. Dokonce varuje před tím, aby se nepoužíval dvojí metr.

„Taky znám celou řadu starých členských států, které mají velké politické problémy, jako třeba Itálie, Rakousko. A když se podíváte na ekonomiku, tak je to třeba Řecko, Španělsko nebo Portugalsko,“ vyjmenovává.

Před 100 lety vznikla Výmarská republika. Evropská unie by se měla poučit z jejích chyb, píše Süddeutsche Zeitung

• Upravit
• Smazat

Zabránilo by nacistům chopit se moci, kdyby Německo přijalo současnou ústavu nikoliv až v roce 1949, ale již o 30 let dříve?

Co by se stalo, kdyby země postsovětského bloku do Unie nakonec nevstoupily? „Byla by lepší, nebo by tyto mladé demokracie spíš sklouzly do politického a ekonomického neznáma? Jsem přesvědčen, že by to určitě nevedlo k jejich stabilitě, blahobytu a růstu. Podle mě bylo jejich přijetí správné, nutné a profitujeme z něho.“

Bývalému eurokomisaři je dnes už 75 let. Není ale slepě nekritický k současným politikům střední Evropy. „Nevím, jakou změnou osobnosti prošel Viktor Orbán. Znám ho od roku 1989. Když jsem byl komisař pro rozšíření, poznal jsme ho jako kooperativního, rozumného a inteligentního člověka. Dnes musím přiznat, že mu vůbec nerozumím.“ Přesto Maďarsko i Polsko považuje za stále funkční demokracie.

„Na demokracii je krásné to, že se každých pár let konají volby. Pokud jsou lidé nespokojení se svou vládou, mohou si zvolit jinou. V Polsku k tomu podle mě dřív nebo později dojde.“

Klaus a Zeman

A jak Verheugen hodnotí historickou roli Václava Klause nebo Miloše Zemana?

Ondřej Houska: Evropská unie jako velmoc? Sněte dál

• Upravit
• Smazat

Kdyby Evropská unie přestala o zahraniční politice hlasovat jednomyslně, nebyla by to žádná tragédie. Ale byl by to prostě hodně předčasný a v posledku kontraproduktivní krok. Zatím ale nic takového nehrozí – aby bylo něco takového možné, musely by se na tom nejdřív členské země domluvit. A to jednomyslně.

„Miloš Zeman se stal mým dobrým osobním přítelem a já toto přátelství nikdy nezpochybním. Ještě předtím, než se stal premiérem, přispěl jako opoziční vůdce k narovnání německo−českých vztahů. Česko−německá deklarace by bez něj podle mě nevznikla. Jako předseda vlády vedl přístupové rozhovory v rozhodujících letech a bez něj by se nedosáhlo kompromisů v otázkách Temelína a Benešových dekretů. Jeho roli do roku 2004 tak hodnotím bezvýhradně pozitivně.“

Václav Klaus je prý jiná kapitola. „Měl úplně jinou politickou filozofii. Vůbec nevěřil na nadstátní rozhodování a politiku. Jeho ekonomicko−politické názory bych popsal jako excentrické. V těch rozhodujících rocích navíc nehrál žádnou důležitou úlohu. Později jako prezident způsobil řadu těžkostí a přispěl k tomu, že se Česká republika dostala do určité izolace,“ dodává Günter Verheugen.   

Jaké problémy provázely přístupová jednání České republiky, a byl už tehdy znát euroskepticismus českých politiků? A proč tento německý představitel hájí vstřícný přístup k Rusku? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Filip Nerad.