Začíná masopust a plesová sezóna, kterou znali už naši předkové

Masopust je obdobím hojnosti, vysvětluje Eva Večerková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

„Je to čas, kdy se v tom agrárním prostředí nepracovalo na poli, kdy se lidé scházeli třeba na besedách, kdy se konaly svatby. To bylo myslím nejdůležitější období svateb, kdy se ženy scházely na draní peří a kdy se v tom městském a později i v tom venkovském období pořádaly plesy,“ vysvětlila Večerková.

Podle etnoložky Daniely Kostrhounové to mělo praktické důvody: „Souviselo to vlastně s tím, že zvířata už byla vykrmená, a proto se mohly pořádat i slavnosti, kde byla potřeba spousta jídla.“

Během celého masopustu pak obcemi procházely masopustní pochůzky, mnohdy v tradičních maskách medvěda nebo koně. Mnohé regiony s masopustem spojují také vlastní zvyky.

„Takovou charakteristickou věcí jsou takzvaní podšabláři na Uherskobrodsku, kde na píseň Podšable muži tančí, mají u toho dřevěné šavle a různě se jimi proplétají," dodala Kostrhounová a připomíná taky tance dívek a žen.

„Takzvané plodnostní a hojnostní tance, což jsou tance na konopě a na len, kdy se vlastně dívky snaží vyskočit co nejvýše, aby ten len co nejvíc vyrostl, aby se co nejvíce urodilo.“

Dnes se masopustní průvody soustředí především do závěru masopustu, nejčastěji do víkendu před popeleční středou.

„Tady na Brněnsku se tomu říká ostatky, v těch slováckých regionech se tomu říká fašank, na Valašsku zase končiny, což přesně vystihuje konec toho masopustního období,“ říká Večerková a dodává, že dnes se pro tyto dny používá i označení masopust. Tento pojem má totiž podle etnologů tři významy.

„Masopust je období od Tří králů po popeleční středu, a je to období jakési hojnosti a zábavy, anebo to také může být konkrétní maska, která se projevuje v masopustních průvodech, anebo jak se často domníváme, se tak nazývají také tři až čtyři dny před koncem toho masopustu,“ doplnila etnoložka Kostrhounová.

Letos masopust vyvrcholí na začátku března.