Začíná 87. sezóna Zoo Praha. Těšte se ze setkání s lachtany i výstavbu nových pavilonů

31. březen 2018

Historie metropolitní zoo sahá až do roku 1881. Jak vypadaly její začátky a jaká je dnes? Jaké jsou její další plány, když se už nyní řadí mezi nejlepší zoo na světě? Více ze života zoo prozradí zoologický náměstek Jaroslav Šimek a kurátor plazů Petr Velenský.

V pražské zoologické zahradě začínají oslavy 87. sezóny zoologické zahrady. „Narozeniny zoo jsou 28. září 1931. Zoo toho hodně pamatuje, zažila doby zlé, které doufáme, že už nikdy nebudeme muset zažít znovu, ať už to byla druhá světová válka nebo několik devastujících povodní,“ vzpomíná Jaroslav Šimek.

Zoo se těší velké oblibě, předloni návštěvnický rekord. „Loni by to nejspíš byl taky, kdyby nebylo dvoudenního nuceného zavření kvůli vichřici Herwart. Myslím, že má hodně před sebou,“ těší se zoologický náměstek.


Jaroslav Šimek vystudoval zoologii na přírodovědecké fakultě UK, doktorské studium absolvoval na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Od roku 2010 pracuje jako zoologický náměstek Zoo Praha. Publikoval několik vědeckých prací, podílel se na projektu Africká odysea.

Na co se můžete při zahájení 87. sezóny těšit? Program zahájí lachtaní samec Meloun s chovatelem. „Zahájení je spojeno s lachtany, nebude to jen o Melounovi, byť je jednou z vůdčích celebrit pražské zoologické zahrady, ale představí se také ostatní členky lachtaní skupiny včetně nových přírůstků dvou tříletých samiček, které k nám přicestovaly v loňském roce.“

Jak vypadá další plán územního rozvoje zoologické zahrady? V nejbližší době se uskuteční dva projekty, nový pavilon goril, o kterém už se hovoří dlouho. „Leckdo ví, že tam byly dlouhé průtahy, které nebyly zaviněny ze strany zoologické zahrady, ale teď už konečně máme stavební povolení. Pokud všechno půjde tak jak doufáme, tak bychom v druhé polovině roku mohli udělat první výkop základů nového pavilonu goril.“

Druhým plánovaným projektem je nový plánovaný komplex Austrálie a tasmánských zvířat. „Je to prostor mezi bývalým slonincem a Rákosovým pavilonem nedaleko hlavního vchodu do zahrady. Nebudou tam jen tasmánští ďáblové, počítáme s průchozí expozicí s klokany, vombaty, druhy ptáků...“

Od nového roku se narodilo v pražské zoologické zahradě prvních sto mláďat, hlavní vlna přírůstků přijde až s jarem, upozorňuje Šimek. „V loňském roce se narodilo přes 1200 mláďat. Mezi první stovkou je to několik druhů papoušků, z nejčerstvějších přírůstků je to třetí mládě pelikána skvrnozobého, ten zatím vidět nebude, je v péči chovatelů v líhni. To co bude záhy vidět je mládě mangusty trpasličí v pavilonu Afrika z blízka.“


„Z toho co čekáme, tak se velice těším s trochou opatrnosti a nejistoty, v nejbližších dnech, týdnech by měla porodit naše hrabáčí samice v pavilonu Afriky u žiraf. Odchov je sofistikovaná záležitost, nevím, jak dokáží přežívat ve volné přírodě, když jsou schopni zalehnout vlastní mládě. Doufáme, že to dobře dopadne.Zoologický náměstek Zoo Praha Jaroslav Šimek

Záhadu s želvou korunkatou se podařilo vyřešit až na 15. pokus

Pražská zoo má mnoho úspěchů v evropských a světových prvoodchovech. Jedním z největších je světový provoodchov mláďat želvy korunkaté. „Tento případ se vymyká. Šlo nejen o prvoodchov, ale o objev unikátního způsobu reprodukce. Vejce musí projít vodní fází, to je naprosto netypické, většinu vajec plazů když ponoříte do vody, když na ně jen kápne, tak je to zabije. U želvy korunkaté musí projít i zachlazením, což ostatní plazi nesnáší, a pak se vylíhnou,“ vysvětluje kurátor plazů, obojživelníků a ryb Zoo Praha Petr Velenský.

Objev reprodukce u želvy korunkaté bylo důležité i z hlediska reputace zoologické zahrady. „Bylo možné ukázat, že zoologické zahrady nejen chovají vzácná zvířata, ale mohou přispět objevem, který může posloužit i zvířatům ve volné přírodě. Myslím, že ve svém pokročilém věku, že se jednalo o můj životní úspěch,“ raduje se Velenský.


Pavilon plazů se bude podílet na zahájení 87. sezóny Zoo Praha křtem leguánů chutných.

Želvu se podařilo rozmnožit na patnáctý pokus a podle kurátora plazů šlo o štěstí. „Různě jsme se snažili měnit podmínky. Na snůškách se svými radami podílel i indický zoolog. Ten přišel s informací, že vejce ve vodě nacházejí rybáři. „Úspěšného rozmnožení se nedožil. Když jsem mu to psal a myslel si, že se spolu budeme těšit, tak se ukázalo, že tragicky zahynul při ochraně gaviálů.“

autoři: pst , jaw
Spustit audio