Zabíjení k válce patří, nechápu ale, jak může někdo zastřelit dítě, říká vyšetřovatel Vladimír Dzuro

20. říjen 2017

Vladimír Dzuro odjel bývalé Jugoslávie v roce 1994. O rok později se stal součástí týmu OSN, který řešil válečné zločiny. Se svými kolegy hledal na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války.

Balkán byl zmítán válkou. Ve městech stály vyhořelé domy a mezi nimi bariéry z náklaďáků, které měly alespoň trochu chránit před odstřelovači. Po ulici pobíhaly i děti.

Jeden malý kluk třeba sháněl od kolemjdoucích baterie do walkmana. Když se jednou odpoledne Vladimír Dzuro vracel do hotelu, ležel chlapec na zemi. Zastřelil ho nejspíš nějaký sniper.

Proč situace přerostla v krvavý konflikt?

Po rozpadu Sovětského svazu ztratila Jugoslávie postavení chlouby socialismu. Dluhy vůči ostatním státům rostly a zvyšovala se také nezaměstnanost. Frustrace se nakonec spojila s nacionalismem a etnickou nenávistí. „Když už tuhle nacionální vlnu rozjeli, pak už to nebylo možné zastavit,“ vysvětluje Vladimír Dzura.

O tragédiích obětí války a svých zkušenostech vyšetřovatele válečných zločinů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii napsal Vladimír Dzuro knihu. Jmenuje se Vyšetřovatel - Démoni balkánské války a světská spravedlnost.

autor: had

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.