Zabíjení k válce patří, nechápu ale, jak může někdo zastřelit dítě, říká vyšetřovatel Vladimír Dzuro
Vladimír Dzuro odjel bývalé Jugoslávie v roce 1994. O rok později se stal součástí týmu OSN, který řešil válečné zločiny. Se svými kolegy hledal na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války.
Balkán byl zmítán válkou. Ve městech stály vyhořelé domy a mezi nimi bariéry z náklaďáků, které měly alespoň trochu chránit před odstřelovači. Po ulici pobíhaly i děti.
Jeden malý kluk třeba sháněl od kolemjdoucích baterie do walkmana. Když se jednou odpoledne Vladimír Dzuro vracel do hotelu, ležel chlapec na zemi. Zastřelil ho nejspíš nějaký sniper.
Proč situace přerostla v krvavý konflikt?
Po rozpadu Sovětského svazu ztratila Jugoslávie postavení chlouby socialismu. Dluhy vůči ostatním státům rostly a zvyšovala se také nezaměstnanost. Frustrace se nakonec spojila s nacionalismem a etnickou nenávistí. „Když už tuhle nacionální vlnu rozjeli, pak už to nebylo možné zastavit,“ vysvětluje Vladimír Dzura.
O tragédiích obětí války a svých zkušenostech vyšetřovatele válečných zločinů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii napsal Vladimír Dzuro knihu. Jmenuje se Vyšetřovatel - Démoni balkánské války a světská spravedlnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
