Za ušití americké vlajky hrozila oprátka. Příběh Betsy Rossové je možná jen legenda

Ve Filadelfii v ulici Arch číslo 239, pár kroků od síně, kde byla podepsána Deklarace nezávislosti, stojí mezi moderními budovami úzký cihlový domek z 18. století. Před ním je zahradní restaurace, kde posedávají návštěvníci. Právě tady podle legendy vznikla první americká vlajka.

Příběh je to skoro filmový. V červnu 1776 měli do švadlenina domu vejít tři muži – mezi nimi sám George Washington. Čtyřiadvacetileté vdově Betsy Rossové, která po smrti manžela sama vedla čalounickou dílnu, ukázali návrh vlajky se šesticípými hvězdami. Betsy prý vzala nůžky a jediným střihem vytvořila hvězdu pěticípou. A zakázku dostala.

Vlajka jako důkaz vlastizrady

Jenže v té době nebyla Amerika z pohledu britské koruny žádným státem. Tvořilo ji třináct britských kolonií a jejich obyvatelé byli stále poddanými krále Jiřího III. Válka už sice rok probíhala, formálně však šlo o vzpouru poddaných proti vlastnímu panovníkovi.

Margaret Woodbyová v dobovém kostýmu sedí v dílně a návštěvníkům vypráví o politické situaci před 250 lety|foto:Jana Ciglerová, Český rozhlas

Teprve 4. července 1776 vyhlásily kolonie ve Filadelfii nezávislost. Z britského pohledu se tím vzpoura změnila ve velezradu v plném rozsahu.

„Když generál George Washington požádal Betsy Rossovou, aby ušila vlajku, bylo to pro ni totéž jako spáchat vlastizradu. Trestem byla smrt oběšením,“ říká Margaret Woodbyová. V dobovém kostýmu sedí v dílně a návštěvníkům vypráví o politické situaci před 250 lety.

Podle tehdejšího anglického práva byla velezrada nejzávažnějším zločinem. Netýkala se přitom jen lidí, kteří proti koruně bojovali se zbraní. Za vlastizradu mohlo být považováno i napomáhání vzpouře.

Muži, kteří Deklaraci podepsali, to věděli přesně, proto Benjamin Franklin při podpisu pronesl slavný bonmot: „Teď musíme držet pohromadě, jinak budeme viset každý zvlášť.“

Symbol nového státu

A právě tady se z občejného kusu látky stává něco mnohem důležitějšího. Vlajka byla symbolem nového státu, který Británie neuznávala. Ušít prapor povstalců tak podle této logiky znamenalo vlastníma rukama vytvořit jeden ze symbolů státu, který měl být z pohledu Londýna stále součástí britské říše.

„Betsy ušila vlajku s nápisem, že jsme nyní Spojené státy americké. Už samotným ušitím se dopustila velezrady. To znamenalo, že o tom nesměla ani promluvit,“ vysvětluje Woodbyová.

Kdyby Britové válku vyhráli – a v některých jejích fázích to rozhodně nevypadalo nereálně –, podobný čin mohl mít pro autora fatální následky. Britové například na podzim 1777 skutečně obsadili Filadelfii, hlavní město povstalců.

K místu jejího posledního odpočinku míří stovky návštěvníků|foto:Jana Ciglerová, Český rozhlas

Legenda versus fakta

Právě tady ale slavný příběh začíná narážet na historická fakta. O návštěvě George Washingtona v Betsyině dílně neexistuje žádný dobový záznam. Příběh poprvé vyprávěl až Betsyin vnuk – téměř sto let po událostech.

Historici proto nemají důkaz, že právě Betsy Rossová ušila první americkou vlajku se třinácti pruhy a třinácti pěticípými hvězdami.

Existuje ale něco, co její spojení s výrobou americké vlajky činí uvěřitelným. V květnu 1777 dostala Betsy Rossová zaplaceno za šití vlajek pro pensylvánské válečné loďstvo. O měsíc později, 14. června, Kongres schválil nový návrh americké vlajky se třinácti pruhy a třinácti hvězdami.

Ani to však stále není důkaz, že právě ona ušila první exemplář.

Z vlastizrádců hrdinové

Příběh navíc dostává další rozměr, když si člověk uvědomí, jak nejistý výsledek války tehdy byl. Boje pokračovaly až do roku 1783, kdy Británie Pařížským mírem nezávislost Spojených států uznala. Teprve tehdy se z „velezrádců“ definitivně stali otcové zakladatelé.

Američanům přitom zjevně nevadí, že pro příběh o Betsy Rossové a první americké vlajce neexistuje jediný důkaz. Na nádvoří domu, kde je pochovaná, se fotí školní výpravy a letos, v roce 250. výročí nezávislosti, sem míří více lidí než kdy dřív.

Možná právě proto, že příběh švadleny, která jediným střihem nůžek opravila návrh samotného Washingtona, je přesně tím druhem legendy, jakou o svém vzniku chce Amerika vyprávět.