Za rok bude Marseille jako kozel zahradníkem
Marseille – příští rok Evropské město kultury, už teď však také místo zločinu. Jára Cimrman by zřejmě namítl, jestli už v tomto samotném spojení není nějaký rozpor. V každém případě patří toto druhé největší francouzské město k těm nejzajímavějším v celé Evropě. Bezpochyby vás unese tamní architektura, provensálská atmosféra a i teď v zimě také slunce. Jenže se tam budete i trochu bát.
Víte, jaká je nejlepší obrana proti zločinu? Kultura. V tuto chvíli jsem na proslulé ulici La Canebière, tedy v samém srdci Marseille u půvabného přístavu. Právě La Canebière byla v minulosti ulicí zločinu. Točila se tady i řada filmů v čele s Borsalinem, v němž se mydlili Belmondo a Delon.
Realita však není tak romantická jako film. Stačí jen sledovat zprávy – jako by si toto město svou temnou stránku pečlivě pěstovalo.
V Marseille mají „veselo“
„Kriminalita v Marseille je mnohem zajímavější než kriminalita v Lyonu. V Lyonu jde o něco nečekaného, v Marseille je to celkem běžné. Když se něco podobného stane ve Švýcarsku, tak to šokuje, v Marseille je to normální,“ vysvětluje mi Fabien, který se během svého univerzitního studia věnuje historii Marseille.
Téměř každý den se objevují zprávy o nějakém násilném činu. Občas tu i někdo někoho zamorduje. Mají tu veselo. To abych se při procházce městem pořád otáčel. Ale prý bych neměl mít strach.
„Lidé, kteří jsou oběťmi zločinu, jsou do něj nějakým způsobem namočeni. Buď jsou součástí systému, podílejí se na obchodu s drogami, nebo pracují pro různé klany. Takovým Bronxem Marseille je sever města, ale občas se můžete přichomýtnout k něčemu v samotném centru,“ říká Fabien.
Turisté prý jsou v bezpečí
S Rabihou, která se tu narodila a nedovede si představit, že by žila někde jinde, si na jejím chytrém telefonu prohlížíme záběry z filmu Fanny, který se tu také točil. Sedíme přímo u starého přístavu. Můžeme si skoro sáhnout na jachty kotvící kousek od nás.
Je večer a cítíme se naprosto bezpečně. Až mě napadá, zda snad špatná image města není uměla přiživovaná.
„Je to realita, ale turisté jsou celkem v bezpečí. Nemůžeme mluvit jenom o severu. Zločinnost vidíme všude, ale většinou jde mimo návštěvníky. Nemohou ji ignorovat, ale je to pro ně stále jen určitá kulisa, byť trochu nebezpečná,“ dozvídám se.
Kozel zahradníkem
Když se dnes procházíte městem, každou chvíli o něco zakopnete. Centrum je jedno obrovské staveniště. Hned u přístavu se staví zajímavá budova, která trochu připomíná půlku hada. Projektoval ji Norman Foster. Co to všechno znamená?
To, že z kozla je zahradník. Marseille bude totiž od ledna Evropským hlavním městem kultury. Zbláznili se všichni?
„Když se podíváte na města, která se této poctě těšila předtím, vždy měla trochu pochybnou pověst. Příkladem je Liverpool nebo Linec s nacistickou minulostí. Tato pocta slouží trochu jako psychoanalýza a charakter města může změnit,“ vysvětluje mi Ulrich Fuchs, náměstek generálního ředitele celého projektu.
Kultura možná stačit nebude
Budou tady úžasné stavby, spousta koncertů a výstav. Jen si zvykněte na to, že jsou obyvatelé Marseille trochu ostřejší, než jsme zvyklí. Příklad? Stačí, když máte potíže s autem, odtáhnou vám ho do opravny a sdělí adresu.
Zeptáte se, kde to je, a dostanete odpověď, že u Collège Roy d’Espagne. To zní dobře. Podíváte se na internet, najdete si adresu a pak vám pohled sklouzne na další řádek.
V Collège Roy d’Espagne pobodal čtrnáctiletý student svého spolužáka. Ten byl převezen do nemocnice… Nejsem si jist, jestli na tohle bude celá slavná kultura stačit.
