Za první republiky se o státním svátku nesmělo pracovat. Za porušení byla pokuta nebo i měsíc vězení

28. říjen připomíná vznik Československa v roce 1918. Už za první republiky platil za státní svátek, ve který se dokonce nesmělo pracovat. Kdo zákon porušil, mohl dostat pokutu nebo jít na měsíc do vězení. Dnes už se klid tak striktně nedodržuje, za významný svátek ale Češi 28. říjen považují stále.

Prohlášení Československého národního výboru o vzniku samostatného státu zaznělo 28. října 1918 večer. Co mu ale předcházelo? Národní výbor ráno převzal Obilní ústav na Václavském náměstí v Praze, který byl hlavním zdrojem zásobování v zemi. A Pražané mezitím vyšli do ulic, vyvěšenou ceduli pochopili jako vytouženou kapitulaci, a tak začal politický převrat. Nadšení občané z budov strhávali znaky s dvouhlavými orly.

Domácím odbojem byl tehdy Československý národní výbor. V jeho čele stáli takzvaní muži 28. října: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Založení státu je silně ovlivnilo, František Soukup proto o samostatnosti mluvil i v roce 1933, když vzpomínal na Aloise Rašína, kterého zabil v roce 1923 atentátník.

Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik byli v zahraničním odboji. Tvořili Československou národní radu, kterou postupně Francouzi, Britové a Američané uznali jako budoucí vládu. Masaryk se 14. listopadu 1918 stal i vůbec prvním prezidentem Československa.

Poslechněte si historický zvukový záznam, i jak vznik Československa už dříve popsal historik a bývalý politik Petr Pithart.