Za hraběte Šporka se z prostého zabíjení zvěře stala společenská událost, vysvětluje velmistr Řádu svatého Huberta

9. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan František Votava, velmistr Řádu sv. Huberta

Lovecký roh zavěšený na dvou řetízcích, uprostřed je medailon se zjevením svatého Huberta. Tak vypadá insignie Řádu svatého Huberta, který založil hrabě Václav Špork. „Posláním řádu je profesní a duchovní rozvoj vlastní osobnosti a svým příkladem dávat pozitivní vzor ostatním myslivcům,“ přibližuje velmistr řádu Jan František Votava, který se chystá na tradiční svatohubertské slavnosti v Lysé nad Labem.

V čem spočívá takzvaná ušlechtilá honba?

Dneska spousta lidí má problém zvíře zabít, a je to jedno, jestli domácí nebo divoké. Já osobně se přiznám, že jsem měl štěstí, že jsem vyrůstal na venkovně a setkával jsem se od raného dětství s tím, že babička musela useknout slepici hlavu, nebo děda podřezával jehňata. Zdá se to drsné, ale člověk má typický chrup všežravce, takže nejen bylinky, ale i masíčko. A neznám etičtější způsob získání bílkoviny, to znamená masa, než je právě v myslivosti.

Čtěte také

A jak jde dohromady myslivost s vírou?

Je to poslání dané Stvořitelem. Takže v Bibli je několikrát zopakováno, že člověk má spravovat tuto zemi a být moudrým hospodářem svěřeného ráje.

Zakladatelem Řádu svatého Huberta byl hrabě František Antonín Špork. Co ho k tomu před více než 300 lety vedlo?

Přiznám se, že nevím. Možná to byla touha zviditelnění se, protože to byla exkluzivní společnost, řádová pravidla stvořil zřejmě na základě inspirace u dvora krále Ludvíka. Když začal provozovat v Čechách parforsní způsob lovu, byla to naprostá novinka, a on to dělal s náležitou noblesou. Nechal vyškolit trubače na lesní rohy přímo ve Francii, a když se vrátili, začal praktikovat tento způsob honby. Tím zaujal ostatní šlechtu a postupně, jak si získával tento způsob lovu věhlas, tak z prostého zabíjení se stala společenská událost, dal tomu přesná pravidla. Už to nebylo pobíjení zvěře uprostřed ohrazeného malého prostoru, ale vybral se jeden jediný kus a praktikovala se takzvaná štvanice. Dnes už jsem dál, tento způsob lovu je nepřijatelný, ale to je historický vývoj.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.