Za celou dobu podnikání jsme státu na daních odvedli 1,5 miliardy, teď jsme nedostali nic, hodnotí covid podporu podnikatel

1. březen 2021

Marek Švarc spoluvlastní firmu, která převážně do hospod a hotelů dodává alkoholické nápoje a sirupy. V jediném skladu mu leží zboží za 25 milionů korun, které nemá komu prodat. Přitom ještě před rokem tvrdil vicepremiér za ANO Karel Havlíček, když představoval první kompenzace pro pandemií koronaviru zasažené firmy: „Je to akce peníze ihned.“

Havlíčka teď řada podnikatelů kritizuje mimo jiné i za pomalé vyplácení podpory. Čekat na ni musí i několik měsíců. 

Čtěte také

Desítky kompenzačních programů přitom mohou vzbuzovat dojem, že záchrannou sítí nikdo nepropadne. Někteří podnikatelé mají spíš pocit, že je vláda hodila přes palubu. A navíc bez plovací vesty. Ne na každého se s pomocí dostalo, ne každý získal tolik peněz, kolik by potřeboval. 

Kvůli uzavření gastronomie přišla firma Marka Švarce zhruba o 70 procent svého odbytu, náklady ale zůstaly stejné. Z vládních kompenzací dosáhne pouze na Antivirus. Majitelé provoz hradí z firemních i vlastních úspor. Finanční ředitel společnosti Radek Větrovec má zas pocit, že na podnikatele, jako jsou oni – tedy na ty, kteří jsou koronavirovou krizí zasaženi nepřímo, vláda s pomocí zapomněla.

„Když jsem si to lehce spočítal, tak za dobu našeho podnikání jsme státu na všech daních odvedli jednu a půl miliardy, naše malá firmička, a nemáme nic,“ říká podnikatel Větrovec v pořadu Zaostřeno.

Řada podnikatelů na podporu nedosáhne

Osud jeho firmy ilustruje, jak po roce od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku vypadá pomoc zasaženým podnikatelům. Na podporu řada podniků nedosáhne, a ty, které ano, tak peníze dostávají pozdě. V už několika desítkách COVID-programů se ani nevyznají.

Čtěte také

„Vyplnili jsme formulář, došlo nám dokonce i evidenční číslo s e-mailem, kde bylo napsané, že máme vydržet a že se nám někdo ozve. Ale doposud to nikdo neudělal,“ popsal loni v dubnu svou zkušenost s žádostí o půjčku Michal Frantík, jehož rodinná firma vyrábí digitální tiskárny.

Podobně tehdy mluvil i Alexander Kalina, který se živí prodejem a montáží kuchyňských linek.

„Potřeboval jsem peníze, abychom vůbec profinancovali lidi. Máme nějaké fixní náklady. Máme nějaké nářadí, máme silniční daně. Vydrželi jsme první měsíc, ale druhý už nezvládneme. Když jsem si tam potom volal asi po měsíci, stalo se to, že se mnou nikdo nekomunikuje. Poslední dištance, kterou jsem udělal, že jsem zavolal na tu COVID 1212 linku. Tam chlapík ani nevěděl, kam mě má přepojit,“ říká Kalina.

Potřebovali hotovost

Vláda sice odložila platby daní, nájemného, vyhlásila splátkové moratorium a začala některým firmám vyplácet část mezd a živnostníkům kompenzační bonus, přesto podniky zoufale potřebovaly hotovost.

Jak tehdy řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: „Mnoho z nich ještě stále nemá na účtu ani korunu. Teď zažíváme období, kdy o bytí a nebytí jednotlivých firem nerozhodují týdny, ale skutečně dny.“

Čtěte také

Vedle příspěvku na nájemné vláda spustila několik dalších speciálních programů – pro hotely, cestovní kanceláře, pracovníky v kultuře nebo třeba potravináře. Ze všech segmentů ale zaznívají výhrady. S dalšími kompenzacemi vláda přišla letos.

A také po kritice, že podmínky některé žadatele zbytečně z podpory vylučují, pravidla části dotací upravila. Navzdory tomu řada zasažených firem na žádnou pomoc stále nedosáhne a podnikatelé se už nacházejí na hraně krachu.

Po roce od vypuknutí pandemie koronaviru v Česku vláda kompenzační programy přece jen zeštíhluje – podpora by se podle Havlíčka měla skládat ze čtyř hlavních pilířů: z programu Antivirus, kompenzačního bonusu, příspěvku podle počtu zaměstnanců a z nového plošného programu, který by hradil část ztráty. Dostat by se mělo i na firmy, které zatím takzvané propadají sítem. Těžko říct, jak to s nimi nakonec dopadne.

Poslechněte si celé Zaostřeno Jakuba Horáčka. Dozvíte se víc.

autoři: Jakub Horáček , lup
Spustit audio

Související