Z války mezi Íránem a USA se stal konflikt nízké intenzity. Trump jedná z politického kalkulu, tvrdí Bříza

Po šesti nocích amerických útoků na íránské cíle doznává memorandum, které bylo uzavřeno zhruba před měsícem, zásadních trhlin. „Nechtěl bych úplně hovořit o jeho totálním roztrhání, spíše bych to nazval určitou formou konfliktu nízké intenzity,“ komentuje expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza.

Spojené státy ani Írán podle něj nechtějí eskalovat konflikt do podoby před dohodou. Vzájemná nevraživost a nedůvěra sice způsobují, že ani jedna ze stran nedokáže dodržet podmínky memoranda, současné stádium konfliktu je pro ně ale z různých důvodů výhodné.

Čtěte také

Válka na Blízkém východě je i naše válka. Konflikt uvnitř NATO je voda na mlýn Rusku a Číně, míní Bříza

„Ze strany Spojených států je ten motiv a kalkul úplně jasný – je politický. Prezident Trump nechce rozdmýchávat další vášně před volbami, které ho čekají na podzim. Asi tuší, že nebude úplně úspěšný, nechce v nich ale katastroficky prohrát. To by pro něj mohlo být do jisté míry když ne likvidační, tak velmi problematické ve vazbě na druhou polovinu mandátu,“ vysvětluje Bříza.

Konflikt nízké intenzity vyhovuje také Teheránu, pro který by eskalace mohla znamenat ekonomický kolaps. „Írán na tom není dobře, inflace je tam v řádu desítek procent. Obyvatelstvo od února značně zchudlo a nově vyhlášená opětovná blokáda íránských přístavů a exportu ropy nevěstí pro režim nic dobrého.“

Írán je přesto připraven konflikt v této podobě snášet déle. „Oběti pro něj nehrají žádnou roli. Je to teokratická diktatura, respektive dnes již vojenská diktatura Íránských revolučních gard. A sází na to, že Spojeným státům dojde chuť a čas takto pokračovat a dříve či později z toho nějak vycouvají. To je cíl Íránu,“ konstatuje expert.

Boje o Hormuzský průliv

Podle Vlastislava Břízy jde dnes v konfliktu na první pohled o Hormuzský průliv, v pozadí ale stále zůstává íránský jaderný program. „Toho se Spojené státy nesmějí vzdát – a podle mého názoru ani nevzdají, protože kdyby měly vycouvat bez dohody o ukončení iránského jaderného programu, tak by to byla jednoznačná prohra pro Spojené státy,“ míní.

Čtěte také

Bříza: Írán začínají ovládat revoluční gardy. Uzavření příměří je ale pravděpodobnější než v minulosti

Současná situace v Hormuzském průlivu přitom vznikla proto, že Íránské revoluční gardy začaly opět útočit na proplouvající lodě. „Důvod byl takový, že údajně nedodržovaly vytyčený koridor. Jimi vytyčený koridor znamená, že ony lodě měly podle Íránu plout v jeho výsostných vodách a Íránské revoluční gardy si za to účtovaly výpalné. Nazývaly to navigačními poplatky,“ popisuje expert.

„Spojené státy přesměrovaly provoz přes ománské výsostné vody, kde se platit nic nemusí. Zároveň se snažily lodě krýt tak, aby mohly proplout. Takto projelo za poslední týdny přes 800 lodí, a to se Íránu přestalo líbit, protože nedostával výpalné. Takže začal útočit na obchodní lodě a Spojené státy se do toho vložily vojenskou cestou.“