Z Ruska vyjelo 280 vozů s humanitární pomocí, míří na východ Ukrajiny

12. srpen 2014

Z Moskevské oblasti vyjela kolona 280 nákladních vozů značky KAMAZ se 2000 tun humanitárního nákladu pro východní Ukrajinu. Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace zásilka obsahuje potraviny, zdravotnické potřeby či mobilní generátory elektřiny. Západní diplomaté ale mají obavy, aby Moskva nevyužila humanitární akci k vojenskému zásahu.

O záměru vyslat na víc než tisíc kilometrů vzdálenou Ukrajinu humanitární pomoc mluvil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin telefonicky s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Šéf bruselské exekutivy Moskvu upozornil, že humanitární pomoc nesmí být použita jako zástěrka pro vojenský zásah ruské armády na Ukrajině.

Přesný termín ale nikdo nespecifikoval. Přesto Moskva trvá prostřednictvím prezidentova tiskového mluvčího Peskova na tom, že „bylo vše podle dohodnutého plánu“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že vyslání humanitárního konvoje bylo dohodnuto s ukrajinskou stranou. Jak specifikuje ruský deník Ria Novosti, Lavrov o tom mluvil telefonicky s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. „Naši humanitární akci, jak všichni doufáme, nebudou naši západní partneři brzdit," konstatoval ruský ministr.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov později uvedl, že západní tvrzení o zneužití humanitární mise pro krytí intervence je „absolutně absurdní". Ruské sdělovací prostředky nepřipoští možnost, že by Ukrajina nevpustila konvoj do země, protože vše je předem domluvené. Opakovaně pak zdůrazňují, že humanitární pomoc pro oblast je nutná a očekávaná.

Čtěte také

Ukrajinská vláda ruský záměr vyslat na východ Ukrajiny konvoj s pomocí kritizovala. Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo snahu Ruska řešit humanitární krizi na východě Ukrajiny za cynismus a jeho mluvčí řekl, že kolona s humanitární pomocí může vstoupit na ukrajinské území jen za jasně vymezených podmínek.

Pomoc nesmí být doprovázená ozbrojenci a musí na Ukrajinu přijít oficiálním hraničním přechodem. Východní hranici s Ruskem ale nemá Ukrajina zcela pod kontrolou, takže ruský konvoj s jakýmkoli nákladem tuto podmínku nesplní. Jejím organizátorem nevíc nemá být pouze Rusko, ale Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), který by měl pomoc z kamionů, které zůstanou na hranici, distribuovat do postižených oblastí.

„Kreml říká, že vše bylo dohodnuto s vedením Mezinárodního Červeného kříže a ukrajinskou stranou, včetně dohodnutého hraničního přechodu. Nicméně nebylo sděleno, o který hraniční přechod půjde, ani kdy tam kolona 280 nákladních aut dorazí. Snad do dvou dnů,“ říká Miroslav Karas, zpravodaj České televize v Moskvě a pokračuje:

„Ruská strana vyloučila, že by konvoj byl doprovázen nějakými vojenskými jednotkami. Stejně tak vyloučila, že by někdo měl kromě humanitárních pracovníků hranici překročit.“

Čtěte také

Ukrajina stojí navíc v paradoxní situaci. Právě dnes by měl její parlament odhlasovat sankce proti ruským občanům a firmám za anexi Krymu. Přijmout pomoc od někoho, koho chce trestat, ale moc nejde dohromady.

Od ukrajinské armády navíc přicházejí zprávy, že se v pohraničí shromažďují desetitisíce vojáků a těžká technika včetně tanků a bombardérů.

Americký prezident Barack Obama v pondělí v telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem prohlásil, že jakýkoli ruský zásah na Ukrajině provedený bez souhlasu Kyjeva by byl nepřijatelným porušením mezinárodního práva.

„Reakce západu se může zdát poněkud paranoidní, protože se rovnou obává toho, že to zkrátka a dobře bude zase nějaká podbaba,“ říká komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák a pokračuje:

„Je ale docela dobře možné a umím si to představit, že Rusko by za prvé opravdu chtělo pomoci těm etnickým Rusům, kteří nesporně trpí v bojích na východní Ukrajině, a za druhé by to mohla být akce – řekl bych – rázu agitačně-propagandistického.“

Podobně prý vidí situaci kolem konvoje více konvojů zahraničních médií. Pravděpodobnost, že by měl mít konvoj jiné než humanitární poslání, považuje Libor Dvořák za velmi malou.

MVČK pomoc zprostředkuje, ale chce podklady

Vedení MVČK ve svém ženevském sídle vydalo prohlášení, podle něhož je organizace ochotna dodání ruské humanitární pomoci zajistit. MVČK ale žádá, aby mu ruské úřady předaly podrobné informace o objemu a typu pomoci, kterou chce na východ Ukrajiny vyslat.

Výbor Červeného kříže dodal ukrajinským a ruským úřadům příslušný dokument, který podmínky humanitární pomoci obsahuje. Zatím však nedostal žádnou odezvu, aby se mohl za konvoj zaručit a podle Libora Dvořáka mu dodat „punc mezinárodní legality“. S obsahem konvoje se tak zástupci Červeného kříže zřejmě seznámí, až dorazí na hranice.

Ruská strana ale trvá na tom, že spolupráce s MVČK už je dohodnutá.

Podle ruského deníku Pravda veze kolona na Ukrajinu mimo jiné 400 tun obilovin, 100 tun cukru, 62 tun dětské výživy, 54 tun léků a zdravotnických potřeb, téměř 100 generátorů elektřiny a 12 tisíc spacích pytlů. Kdy kolona dorazí k ukrajinským hranicím, úřední zpráva neuvádí.

Dodávky humanitární pomoci akutně potřebuje třeba Luhansk, kde jsou tisíce lidí už týdny bez vody, elektřiny a zdravotnických potřeb.

Sám ukrajinský prezident Porošenko také předem řekl, že pomoc bude možná jen pro Luhanskou oblast. Ta doněcká, kde právě teď vrcholí operace zaměřená na zneškodnění nebo fyzické zničení tamních proruských povstalců, nemá dostat pomoc žádnou. Civilisté měli možnost několik dní město opustit a několik desítek tisíc jich to také udělalo.



Z Moskvy na Ukrajinu je možných tras hned několik. Cesta může trvat 8 - 12 hodin.
autoři: pan , pan , mach , kap | zdroj: ČTK
Spustit audio