Z Radhoště shlíží na svůj lid Radegast
Na Radhošti stojí socha tajemného boha Radegasta. O jeho původu toho není moc známo. Stejně tajemné je však i podzemí pod samotnou horou, kde se má dávný slovanský bůh ukrývat. Na Radhošť jsme vyrazili v rámci výletů Po Česku.
„Radhošť je památná posvátná hora Beskyd a Moravy, jejíž prokazatelná historie sahá do 16. století. Hora je opředená spousty mýtů, bájí a legend. Je to hora, která ukrývá svého boha Radegasta,“ uvedl Radek Hasalík z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
S ním jsem se vypravil na vrchol, který je 1129 metrů nad hladinou světového oceánu. A vyptával jsem se nejprve právě na pohanského boha slunce a plodnosti, ale také války a vítězství, který měl podle pověstí sídlo právě tady.
„Víme o něm velmi málo. Víme, že podobného Radegasta měli polabští Slované v obodritském knížectví v božišti jménem Retra už ve 12. století. Radegastův původ je ještě spletitější, protože známe ještě jednoho Radegasta. Byl to náčelník kmene Gótů z období stěhování národů z doby, kdy Gótové dobývali Řím,“ poodhalil Radek Hasalík.
Ať tak či onak, jisté je, že naši slovanští předkové projevovali Radegastovi velkou úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary, což znamenalo dobytek, část úrody anebo zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti slavili letní slunovrat. To prý za nocí zářily vatry, lidé kolem nich tančili a zpívali.
Traduje se, že Radegastova modla bývala uložena v podzemním chrámu. A tato pověst má docela racionální jádro. „Radhošťská hornatina je protkána sítí takzvaných pseudokrasových puklin. Jsou to podzemní prostory vzniklé horotvornou činností. Víme o těch, které zmapovali jeskyňáři, a víme, že před 200 lety byly podzemní prostory výrazně bohatší a větší, než jsou v současnosti,“ vysvětlil historik.
Těmito podzemními prostory prý tehdy projel i vůz tažený koňmi a ještě v 18. století se údajně dalo projít z Pusteven až na Radhošť podzemím.
Při cestě z Pusteven na Radhošť stojí dnes socha boha Radegasta, kterou zná z různých vyobrazení snad každý. Pohanský bůh nepůsobí moc přívětivě, naopak docela hrozivě. Je jasné, že rozhněvat si ho by pro člověka nemuselo být dobré. Autorem sochy je Albín Polášek.
„U radhošťské kaple stojí sousoší Cyrila a Metoděje, stejně jako socha pohanského boha Radegasta. Obě sochařská díla vytvořil frenštátský rodák, sochař Albín Polášek,“ potvrdil Radek Hasalík.
