Z Prahy do Zlaté stepi. Další koně Převalského odletěli do Kazachstánu
Dalších osm koní Převalského před několika dny zamířilo z Evropy do Kazachstánu. Zoo Praha do oblasti Zlaté stepi přepravila čtyři hřebce a čtyři klisny, čímž pokračuje v návratu druhu, který ve volné přírodě vyhynul na konci 60. let minulého století a přežil jen díky chovu v zoologických zahradách. Projekt odstartoval před dvěma lety, kdy pražská zoo ve spolupráci s Armádou ČR převezla do Kazachstánu první tři koně Převalského.
Zoo Praha chová koně Převalského už od roku 1932 a vede jejich Mezinárodní plemennou knihu. Tento poslední skutečně divoký druh koně zmizel z přírody na konci 60. let minulého století v důsledku intenzivního lovu a několika mimořádně krutých zim. Současné transporty do Kazachstánu mají za cíl vrátit koně do oblastí, kde kdysi přirozeně žili. Ani po vypuštění ale nezůstávají bez dozoru – odborníci jejich pohyb i zdravotní stav dál pečlivě sledují.
Mezi nimi je také kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová, která se před několika dny z Kazachstánu vrátila. „Bylo to jako vždy velmi intenzivní. Už třetí rok máme možnost sledovat, jak se tam koně postupně zabydlují. Je skvělé vidět, jak se celý projekt posouvá dál.“
Poslední divoký kůň na světě
V pražské zoo dnes žije stádo čtyř dospělých koní, dvě odrostlá loňská hříbata a dvě letošní mláďata, celkem tedy osm zvířat. „Jejich výjimečnost spočívá v tom, že jde o poslední žijící divoké koně. Všechny ostatní divoké populace byly vyhubeny. Díky tomu můžeme pozorovat jejich přirozené chování.“
Čtěte také
Jedním z úkolů Barbory Dobiášové v záchranném programu je výběr koní, kteří do Kazachstánu zamíří. „Pracuji s údaji z plemenné knihy a sestavuji chovná stáda po celé Evropě tak, abychom udržovali záchovnou populaci v dobré kondici. Z mladých koní pak vybírám vhodné kandidáty na reintrodukční programy. Rozhoduje jejich zdravotní stav, věk, kvalita kopyt, ale také povaha a schopnost zvládnout náročný transport.“
Vhodní jedinci se napříč evropskými zoologickými zahradami vytipovávají přibližně rok předem. „Jsme v pravidelném kontaktu s jejich chovateli, sdílíme informace o zdravotním stavu i vývoji zvířat a průběžně vyhodnocujeme, zda jsou pro transport vhodní. Pokud ano, převezeme je do Prahy.“
Cesta zpět do stepi
Vyvrcholením několikaměsíčních příprav je samotná cesta do Střední Asie.
Čtěte také
„Je to logisticky velmi náročná operace. Samotným převozem ale nic nekončí. Koně se musejí novému prostředí přizpůsobit. Čeká je rok v aklimatizačních ohradách, kde je místní strážci monitorují, v případě potřeby dokrmují a zajišťují veterinární péči. Teprve poté jsou vypuštěni do volné stepi. Ani pak je však nepřestáváme sledovat.“
Právě letecký transport považuje Barbora Dobiášová za nejnáročnější část celého projektu.
„Koně jsou během převozu pod obrovským stresem. Snažíme se jim cestu co nejvíce usnadnit a podáváme jim zklidňující prostředky. Přesto se někdy dostaneme do situací, které se jen těžko dají předvídat nebo ovlivnit. Děláme maximum pro to, aby všichni dorazili v pořádku. Někdy jsou to opravdu velké nervy.“
O začátcích projektu, v jehož rámci Zoo Praha společně s Armádou ČR před dvěma lety přepravila do Kazachstánu první tři koně Převalského, si můžete poslechnout v reportáži vědecké reportérky Karolíny Burdové.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Topolánek: Babiš je trochu srab, chce mít klid. Souboj o pomyslné žezlo panovníka je dán Ústavou
-
Klimatizace v bytě? Raději zateplení a vnější žaluzie. Optimální je low-tech, říká architektka
-
Hamás už neovládá celou Gazu. Vládne ale bez oponentů a brutálněji než dřív, popisuje Tureček
-
Pavel vetoval novelu rozpočtových zákonů. Ohrožuje podle něj dlouhodobou udržitelnost veřejných financí

