Z nádraží v Bubnech jsme odjížděli optimističtí, říká pamětnice holokaustu

Připravovaný Památník ticha na nádraží v Praze Bubnech, kde čekaly na transport smrti tisíce pražských Židů, ke svým aktivitám přidal galerii Vrstvy paměti. Od úterý jsou v ní instalována díla několika umělců, která budou záměrně vystavena vlivům okolí. Nad exponáty vzpomíná přímá účastnice holokaustu Eva Erbenová z Izraele.

Česko si v pondělí připomnělo výročí prvních transportů Židů z pražského nádraží Bubny. Z této stanice odjely desetitisíce lidí, a to buď do ghetta v polské Lodži, nebo do Terezína. Ve zchátralé nádražní budově v Bubnech a v jejím okolí by měl nově vzniknout originální Památník ticha. Přípravné práce běží už čtvrtý rok. Kvůli aktuálnímu výročí přijela do Prahy z Izraele i Eva Erbenová, která jako jedenáctiletá odjela do Terezína, následně do Osvětimi a na konci války se jí podařilo utéct z takzvaného pochodu smrti. Po 76 letech tak znovu stojí na peroně nádraží Bubny.

„Celé koncepci jsem velmi nakloněna. Zamýšlený Památník ticha, který je situován právě sem, na místo odkud odjížděli lidé, rodiny, jejichž jména sotva někdo dnes zná, to je něco velmi hmatelného. Zde si to dovedete více méně představit. Lépe, než například z knihy. Vidím tu ovšem exponát páru omšelých bot. To ale trochu připomíná zažitou představu, že odtud odjížděli lidé-ubožáci.Tak to ale nebylo. Odjížděli odsud lidé z normálního života - lékaři, právníci, profesoři, kteří byli velmi dobře oblečeni a nevěděli, že jedou na smrt. Můj tatínek byl optimista. Říkal, že ten maniak, ten blázen, nemůže dlouho vydržet. Všechno nám vzali? Tak se vrátíme, budeme pracovat a vybudujeme si nový život. My jsme odjížděli jako lidé s důstojností, dobře oblečení, velmi civilně, obyčejným osobním vlakem. Člověk si opravdu nemyslel, že jede na smrt. Myslím, že Památník ticha je velmi dobrý záměr. Důležité připomenutí těm, kteří žijí dnes normálním životem," uzavírá Erbenová.

Náklady na vybudování Památníku ticha v pražských Bubnech odhadují organizátoři na 125 milionů korun. Budoucí podobu památníku představí v holešovické The Chemistry Gallery 16. října na den výročí prvního židovského transportu z Prahy," řekl ředitel sdružení Památník Šoa Pavel Štingl.

Organizátoři oslovili patnáct architektonických studií, porota vybrala studio ARN Jiřího Krejčíka. Samotný projekt prošel mnoha peripetiemi. Mimo jiné se změnil i majitel území. Ve výsledku ale základ nádraží jako místo paměti, které bude samo o sobě exponátem, bude zachováno. Památník ticha vzniká především proto, že podle jeho iniciátorů je Praha jedním z mála evropských hlavních měst, které ve veřejném prostoru nepřipomíná oběti holokaustu. Stavba by měla být zahájena letos.

autor: lsm
Spustit audio