Z Kozákova až k Olomouci? Někteří paraglidisté tam prý doletěli

19. květen 2020

Od devadesátých let minulého století není vrch Kozákov jen rájem turistů. Oblíbili si ho sportovci. A hlavně vyznavači paraglidingu. Jedním z důvodů je pohled na Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory nebo třeba nedaleké Trosky.

„Na Kozákově jsou dva starty. Ten jeden je takzvaný západní, startuje se směrem proti západnímu větru. Pak je tu start směrem na Trosky, takzvaný jižní. Ten západní má větší sklon, tím pádem se na tom západním startuje snáz,“ vysvětlil inspektor provozu na Kozákově Miroslav Stěhula.

Každý prý od samotného létání, s padákem a větrem v zádech, očekává něco jiného. „Někomu stačí, že si polétá u kopce, nebo že jenom sletí dolů. Jsou ale i lidi, kteří hodně honí kilometry. Snaží se ulétnout třeba sto, dvě stě, tři sta kilometrů a víc, jsou schopni za tím jezdit po celém světě a celý rok. Jsou lidi, kteří se věnují akrobacii a jsou lidi, kteří se věnují přesnosti přistání, jsou i lidi, kteří se tím i částečně živí. Třeba létají na tandemech,“ doplnil člen letecké amatérské asociace Michal Kolárik.

Na Kozákov to má jen několik kilometrů. Bydlí v nedalekých Semilech. Prý se dá z nejvyšší hory Kozákovského hřbetu a Českého ráje doletět hodně daleko. „Tak co vím, tak někam Olomouc, Brno, potom někam nad Ostravu. Často sem jezdí jeden pilot z Polska a to je velký přeborník. Ten odsud má lety přes dvě stě kilometrů,“ přiblížil Kolárik.

Když jsou vhodné podmínky, létají paraglidisté rovnoramenné trojúhelníky. To se pak vrací na Kozákov

Jemu samotnému se líbí hlavně přelety. „To znamená, že pokud jsou podmínky, že fouká vítr a nemůžeme se během toho termického dne vrátit zpátky sem na Kozákov, tak letíme třeba k Hradci Králové nebo ke Dvoru. Potom zpátky vlakem. A když jsou vhodné podmínky, tak je to taková královská disciplína, létají se rovnoramenné trojúhelníky. Ty jsou pro nás i nejvíc bodově hodnocené. To se pak vrátíme zpátky na Kozákov,“ popsal různé způsoby létání Michal Kolárik.

S paraglidisty natáčel sportovní redaktor Českého rozhlasu Pavel Petr

A hodně cenné jsou pro vyznavače paraglidingu i pořízené fotografie a video záznamy. „Těmi pohledy se kochá asi každý. Fotíme si to, děláme si videa, potom si to vzájemně sdílíme. Akorát třeba když letíme ve výšce asi dva kilometry, tak už ta krajina není tak plastická. Je to už takové rovnější,“ prozradil Michal Kolárik před dalším letem nad Českým rájem.

autoři: ppe , reČRoL
Spustit audio

Související