Z Káhiry zmizela sladká vůně dýmu. Pandemie rozmetla stoletou tradici pokuřování z vodní dýmky

Tak jako Češi zajdou večer s kamarády do hospody na pivo, chodí Egypťané do kaváren kouřit shishu – vodní dýmku. Tedy chodili až do letošního roku. Vládní opatření proti šíření koronaviru Káhiřany o tuto radost připravilo. Město tak přišlo o podstatnou část svého koloritu a kavárníci o svou klientelu. Během několika málo měsíců vyhnala epidemie z ulic tradici starou stovky let.

Al-Fišáwí je nejznámější kavárna v Káhiře. Přesto se poměrně těžko hledá. Je totiž schovaná v úzkých uličkách známého bazaru Chán al-Chalílí, kde se stěží vyhnou dva chodci.

Na tajňačku raději ne

Jsou kavárníci, kteří vám nabídnou shishu někde ve skrytých prostorách, ale mně to za to nestojí, nějaké problémy, zatýkání, pokuty. Vláda slíbila, že až bude vakcína proti koronaviru, že se nám shisha vrátí.“

Al-Fišáwí je nejznámější kavárna v Káhiře. Přesto se poměrně těžko hledá

Zatímco ještě před rokem bylo těžké najít tu volnou dřevěnou židli, teď tu nemůžu najít jediného zákazníka, kterého bych vyzpovídal. Je tu ale aspoň jeden z dnešních majitelů kavárny al-Fišáwí, Hagg Ahmad.

Jistěže ten zákaz zasáhl můj byznys. Většina lidí sem chodila kouřit shishu. A když už přišli nekuřáci, tak je sem stejně přivedli jejich kamarádi, kteří si chtěli zabafat. A ti sem teď nepřijdou a nikoho nepřivedou. Lidé se také bojí té nemoci a nechodí tolik ven. Koho znám, ten si teď zapálí shishu doma.“

Pandemie z vůle Boží

Sedíme venku v úzké uličce a Hagg Ahmad poroučí číšníkovi, aby přisunul plechový stoleček a přinesl mi čaj s mátou. Jen tak mimochodem mi Ahmad říká, že byl před pár lety v Česku s plaveckým týmem, který trénoval, a že jezdí každý den sem do práce svou škodovkou.

Já si osobně koronavirus vysvětluju tak, že přišel z vůle Boží. Vždyť kterýkoli člověk může zemřít v kterýkoli okamžik na cokoli.“

Hagg Ahmad mi teď ukazuje reprodukce dvě stě let starých historických rytin, na kterých jsou kuřáci shishi v Káhiře. Jeho rodina vlastní kavárnu al-Fišáwí celá staletí.

Celý svůj život si nepamatuju, že bychom přestali nabízet shishu. Zlikvidovala ji až koronavirová krize, pokyvuje hlavou Ahmad

Celý svůj život si nepamatuju, že bychom přestali nabízet shishu. Když jsem sem chodil jako malý kluk za dědou, vždycky jsem mu vylezl na klín a chtěl si potáhnout. A jak jsem se pak zakuckal! Kdepak, po dlouhých staletích, po která tu s námi byla, shishu zlikvidovala až tahle koronavirová krize.“

Káhira bez vůně a bublání

Provádí mě vnitřkem kavárny. Na stěnách jsou obrovská historická zrcadla, teď se v nich ale odráží jen řady prázdných stolků a židlí. Mezi zrcadly visí většinou černobílé fotografie vzácných hostů. „Tady, to je král Fárúk. Chodil sem i syn prezidenta Mubáraka. Ale současný prezident Sísí tu ještě nebyl, přestože přímo z téhle čtvrti pochází. On má moc práce.“

Zákaz kouření shishi v egyptských kavárnách trvá už řadu měsíců. A nikdo neví, jak dlouho ještě trvat bude. Tohle charakteristické bublání jsem si natočil někdy před rokem. Kdyby o něj měla Káhira přijít nadobro, a kdyby z ulic zmizela sladká vůně dýmu z tabáku s melasou, odešla by i velká část osobnosti této tisícileté dámy.

Kdyby měly z Káhiry nadobro zmizet vodní dýmky, město by přišlo o část svého charakteru

Spustit audio

Související