Whisky? Koňak? Ne, čínská smetánka pije mao-tchaj

01083456.jpeg
01083456.jpeg

Říká se o něm, že zachránil komunistickou armádu v boji proti Čankajškovým nacionalistům. Po vzniku Čínské lidové republiky se stal symbolem luxusu, moci i korupce – likér Mao-tchaj. Svou exkluzivitu si zachoval i dnes, kdy se nejbohatší Číňané obklopují drahými francouzskými koňaky, italskou módou a jezdí v nejdražších německých nebo britských limuzínách.

Večírek je v plném proudu. U prostřených stolů se baví elegantně oblečení pánové, na rukou hodinky značky Rolex. Dámy se zase honosí kabelkami Louis Vuitton a šperky od Chanelu. Žádný z dýchánků novodobých čínských boháčů se už prostě neobejde bez nejdražších západních značek.

Chudák Mao Ce-tung, zakladatel komunistické Číny, který se kvůli tomu jistě obrací v hrobě. Radost mu tak zřejmě dělá jediné. Totiž že k symbolům luxusu patří i v 21. století tradiční čínská pálenka Mao-tchaj.

Bez mao-tchaj se neobejde žádná stranická schůze

„Nacházíme se v čínské národní galerii věnované alkoholu. Je vůbec největší svého druhu v zemi a je rozdělena do sedmi hal. Všechny exponáty se vztahují k likéru Mao-tchaj. Jde o 53% až 56% pálenku vyráběnou z obilí. Je skutečně velmi specifická. Když ji ochutnáte, ucítíte i sójovou omáčku. Spolu s whisky a koňakem je dnes vůbec nejznámějším destilátem na světě,“ vypráví průvodkyně v závodu Mao-tchaj nacházejícím se ve stejnojmenném městě ležícím v jihozápadní provincii Kuej-čou.

Pravdu má určitě v tom, že Mao-tchaj zůstává jednou ze dvou nejcennějších čínských značek a neobejde se bez nich žádný stranický banket. Tedy pardon – schůze.

„Máme nejlepší podmínky pro pěstování obilnin. Roste tu více než tři tisíce rostlin, mezi nimi také ingredience k výrobě pálenky Mao-tchaj. Toto prostředí jí dodává úžasnou energii,“ sděluje libým a nadšeným hláskem žena v jedné z nesčetných reklam, v tomto případě v mandarínské čínštině. A protože nejlidnatější země světa používá zejména v jižních částech i kantonštinu, musí se vysílat reklama i v tomto jazyce.

Pálenka Mao-tchaj zanechala stopu v čínských dějinách

Dnes je mao-tchaj dostupný prakticky každému. Až do roku 1988 však byl pro obyčejného Číňana zcela nedostupný. To se týkalo i druhého ze symbolů luxusu a moci v ČLR, tedy cigaret Čung-chua. Problémem je, že kvůli vysoké ceně si je většina národa může těžko dovolit, protože krabička cigaret stojí v přepočtu 215 korun a láhev mao-tchaj dokonce čtyři a půl tisíce.

V minulosti je přitom proslavili dva lidoví vůdci. Sám velký Mao Ce-tung, který byl náruživým kuřákem, nechal na vlastní žádost vyrábět od roku 1950 právě cigarety Čung-chua, jeho premiér Čou En-laj si zase oblíbil likér Mao-tchaj.

A tak se oba doplňovali. Když předseda vlády začátkem 50. let na pekingském náměstí Tchien-an-men provolával spolu s davy Číňanů slávu Mao Ce-tungovi, krátce nato už s obyčejnými lidmi tančil a popíjel, jak jinak, pálenku Mao-tchaj.

Ostatně když Rudá armáda procházela v době bojů s Čankajškovými nacionalisty městem Zun-i, místní občané dali vojákům láhev alkoholického nápoje jako dárek a také díky tomu prý nakonec vyhráli. V každém případě je likér Mao-tchaj – původně vyráběný už od dob vlády dynastie Čching – považován za čínský státní alkoholický nápoj.

Mao-tchaj pil i Charlie Chaplin

Je také jediným druhem podávaným při státních banketech a na akcích týkajících se zahraničních záležitostí. Ocenilo ho mnoho lidí na vysoké úrovni po celém světě. Když v roce 1954 navštívil Čínu známý komik Charlie Chaplin, ocenil tento nápoj slovy: „Mao-tchaj si vybere každý muž.“

Já bych ho možná trošku poopravil, tedy že mao-tchaj si dá každý komunista. Soudruzi totiž utratí podle odhadů jen za dodávku mao-tchaj a cigaret Čung-chua na různé akce a večírky téměř bilión korun ročně.


Zvětšit mapu: značka Mao-tchaj je v Číně synonymem luxusu