Vztah k řízení se zhoršuje. Lidé za volantem běžně sledují sociální sítě, upozorňuje Novotný z Týmu silniční bezpečnosti

V Česku letos při dopravních nehodách umírá víc lidí než v loňském roce. Do konce července evidovala policie 222 obětí, tedy o deset víc než za stejné období loňského roku. Berete to jako mimořádný výkyv, nebo to může naznačovat nějaký trend?

Ten trend byl dosud dlouhodobě pozitivní a klesal. V letošním roce nám přibyly zejména nehody motorkářů, protože brzo začala sezona, začalo se jezdit už na konci února. Statistiky bohužel nejsou úplně příznivé. A zároveň samozřejmě houstne provoz na silnicích, vozidel je čím dál víc, takže to jde všechno proti bezpečnosti.

Čtěte také

Nebudeme se soustředit pouze na auta se spalovacími motory. S přechodem na elektromobily počítáme, říká člen představenstva Škody Auto

To znamená, že z vašeho pohledu má vliv zejména víc motorkářů dříve na silnicích a obecně hustší provoz?

Určitě je to tak. Proti tomu musíme bojovat tím, že budeme dokonale vzdělávat, víc připravovat, budovat infrastrukturu – a ruku v ruce s tím musí jít i represe.

Každodenně se pohybujete na silnicích. Máte pocit, že se mění agresivita řidičů?

Bohužel roste, stoupá, a to je dané množstvím vozidel a tím, jak lidi pospíchají. Obecně je svět takový zrychlený. Jak nestíháme, tak se to potom snažíme dohnat na silnici. A to je to nejhorší, co můžeme udělat.

Máte pocit, že se rok od roku mění to, jak řídíme? Jak lidé v Česku řídí?

To, co se velmi vyvíjí, jsou asistenční systémy a technika, která pokročila dál. Zaplať pánbůh, že nám to pomáhá ve všech směrech, ať už v aktivní bezpečnosti, či pasivní. To, co je však horší, je vztah k řízení. Dneska je nejhorším problémem nejenom telefonování, ale sledování telefonu. Lidi běžně koukají na sociální sítě a tráví čas za volantem tím, čím by neměli.

Všechno funguje dobře do doby, než přijde první riziko.

Máte pocit, že je menší respekt k pravidlům?

Nemyslím si, že k pravidlům, spíš je to menší respekt k samotnému životu. Neuvědomujeme si to, že na silnici v podstatě denodenně hazardujeme. Všechno funguje dobře do doby, než přijde první riziko. Pokud dávám pozor, mnohdy jsem schopný předvídat a předejít tomu, že vůbec vznikne. A pokud nejsem schopen rozlišit riziko, tak mám rychlejší reakce.

Jakmile nevěnuji pozornost provozu, zabývám se telefonem a podobně, tak moje reakční doba výrazně stoupá a v danou chvíli už to může mít tragické následky.

Přezkušování řidičů?

Čtěte také

Letní měsíce jsou nejrizikovější. Velký problém je nepozornost, říká šéf dopravní policie Michal Hodboď. Co nepodcenit na cestách?

Ředitel dopravní policie Michal Hodboď v červnu v rozhovoru pro Radiožurnál mluvil o tom, že řidiči mnohdy nesledují novinky, že nesledují změny pravidel, že jim často chybí motivace obnovovat si znalosti pravidel silničního provozu. Vnímáte toto i vy jako problém?

Bohužel je to tak, že získáme řidičské oprávnění a pokud nejsme profesními řidiči nebo neřídíme vozidlo služebně, nemáme povinnost se dále proškolovat. Takže 20 let řídíme a nabýváním zkušeností a kilometry na silnicích máme pocit, že už nic víc nepotřebujeme. Nicméně legislativa se vyvíjí. Dnes máme již asi 63. novelu zákona 361 o provozu na pozemních komunikacích, podle kterého všichni jezdíme, máme novou vyhlášku o dopravním značení, máme nové dopravní značky. A to všechno bychom měli znát.

Není politicky průchozí, aby teď někdo nařídil celému řidičskému národu, že se půjde vzdělávat.

Bylo by rozumné zavést čas od času nějaké povinné přezkoušení?

Z titulu bezpečnosti určitě. Obávám se ale, že není politicky průchozí, aby teď někdo nařídil celému řidičskému národu, že se půjde vzdělávat. Nicméně bych zase zavítal víc do severních zemí, kde si hodnoty lidského života považují trochu víc. Je to o vlastním vzdělávání, kde vím, že jestliže mi to pomůže a bude to bezpečnější, tak se dovzdělávám sám.

Už v úvodu jste mluvil o tom, že na letošní tragické statistiky dopravní nehodovosti mají vliv motorkáři. Motorkářů rok od roku v Česku přibývá. Jsou ti, kteří přibývají, dostatečně připraveni? Jsou v tomto směru kvalitní kurzy v autoškolách?

Je to určitě individuální, vzdělávací instituce se jedna od druhé liší. Nicméně v roce 2016 došlo k tomu, že už jezdíme na motocyklu samostatně s doprovodem a máme 10 úkonů na cvičišti, které musíme zvládat, v rámci základního výcviku. Takže výcvik se výrazně zlepšil.

Čtěte také

Za smrtelné nehody motorkářů často můžou nepozorní řidiči aut. Na problém poukazuje kampaň BESIP

Na motorce tady nejezdíme zejména kvůli práci, ale kvůli zážitku a pocitu z jízdy. Takže je to skupina, která na sobě obvykle pracuje dál a vzdělává se. I proto jsou v České republice velmi oblíbené motoškoly a vzdělávací kurzy. Nicméně ten stroj si vyžaduje, abychom ho dokonale ovládali, a to zejména kvůli tomu, že pracujeme s rovnováhou.

Máme také nevýhodu, že u nás se přeruší sezona, takže v říjnu nebo v listopadu končíme a přicházíme po zimě. A je potřeba, abychom si uvědomovali, že nezačínáme tam, kde jsme skončili, ale že si zase ty dovednosti musíme osvojit.

A tím, že ze silnice motorkáři mizí, pro ostatní účastníky zmizí taky a přestanou je vnímat. Na začátku sezony je potřeba na ně zase začít dávat pozor, brát na ně ohled, protože jsme je tady nějakou dobu neviděli. A motorkář je menší, obvykle i rychlejší, takže se mnohdy rozhlídnu, on tam není a najednou se mi tam objeví. Takže dívat se dvakrát, ověřit si to, že nikdo nejede, protože na motorce je reakce a možnost udělat výhybný manévr mnohem složitější než ve vozidle.

Jak se vlny veder promítají do situace na silnicích? Nakolik se dá spoléhat na jízdní asistenty? Kdy je vhodné řídit bez nich? A co jsou nejčastější chyby, pokud jde o pravidla silničního provozu? Poslechněte si celý rozhovor.