Vzpomínka na Jaroslava Skalického: Kouzlo sicilského Palerma

Ve věku 63 let minulý týden náhle zemřel dlouholetý reportér Českého rozhlasu Jaroslav Skalický, jehož hlas jste mohli slyšet i v Zápisníku zahraničních zpravodajů. Jako vzpomínku na něj jsme proto do vysílání zařadili jeho reportáž z roku 2011 o kouzlu sicilského Palerma.

Sicilská metropole Palermo je typickým středomořským městem plným života. Užívají si ho i turisté, které přitahuje řadou zajímavých architektonických památek, mumrajem pouličních trhů, ale i omšelostí kdysi honosných paláců.

Ty lemují i širokou Via Roma, jednu z největších a nejrušnějších palermských tříd, na které najdete jeden luxusní značkový obchod vedle druhého. Stačí ovšem sejít z chodníku po schodech na malé náměstíčko Caracciolo a rázem se ocitnete v jiném světě.

Od brzkého rána totiž patří náměstíčko a přilehlé uličky jednomu ze tří největších palermských trhů známému jako Vucciria.

Pestrý, ukřičený, bohatý a rušný

Přes den žije trh na náměstíčku Caracciolo rušným životem

Je to barevná paleta ovoce a zeleniny, voňavá kolekce koření a přehlídka ryb a nejrůznějších dalších mořských živočichů na jednom místě. Nemusíte ani kupovat, stačí jen pozorovat – trhovce i zákazníky.

Odpoledne se Caracciolo zklidní, aby večer znovu ožilo. Náměstíčko mezi oprýskanými, zašedlými domy zaplní desítky lidí, kteří u špinavých stolečků posedávají na plastových židličkách a výtečně se baví. Spousta dalších postává ve skupinkách, nálada je skvělá.

Stále přicházejí noví lidé, občas se mezi nimi proplete skútr i otřískané auto. Na zemi se povalují psi. Z otevřených barů hraje hudba, lidé si dovnitř chodí pro pití.

U smradlavé chobotnice

Jak jsme to tady objevili? Viděli jsme kouř, spoustu kouře, tak jsme sem zašli. Tenhle chaos je hodně zajímavý. Jsou tady nejrůznější lidé – Italové, černoši, Indové, Arabové. Hodně kosmopolitní atmosféra,“ popisuje jeden z nakupujících turistů.

Chobotnička připravená přímo na ulici. Co na tom, že kolem není zrovna čisto

Moc se nám tady líbí. Je tady zábava, hodně lidí, každý něco pije, jí…“ doplňuje svého manžela černovlasá Chilanka. Nad hromadou odpadků za svými zády se nepozastavuje.

To víte, jsme z Jižní Ameriky, a tak jsme zvyklí. Moje žena ale přilehlý bar pojmenovala výstižně U smradlavé chobotnice,“ dodává se smíchem její manžel.

Palermo není Neapol

V Palermu jsou asi tři místa, jako je tohle. Chodí sem hlavně studenti, umělci, hudebníci. Můžete tady levně pít, najdete tu typická sicilská jídla. Pro mne je asi nejzajímavější zdejší atmosféra. Je to prostě kultura starého Palerma,“ říká usměvavá Valentina.

Plody moře tvoří samozřejmě základ sicilské kuchyně

A že je tady nepořádek? „Ráno je tady trh a lidé prostě hází odpadky na zem. Ale pak přijedou uklízeči a všechno vyčistí. Není to tu jako v Neapoli, tam jde to úplně jiný problém,“ poznamenává na vysvětlenou. Moc jí nevěřím. Za pár minut však skutečně přijíždí oranžové auto a odpadky mizí v jeho útrobách.

Na hygienu není čas

Ve stánku uprostřed náměstíčka se v obrovském hrnci postaveném na plynovém vařiči vaří sépie. Muž v bílém plášti s cigaretou v ústech je prodává nakrájené na kolečka a přihodí k nim ještě čtvrtku citrónu. Že celý večer myje talíře v jedné vodě, to nikomu nevadí.

Kousek vedle dostanete chobotnici nebo mečouna na grilu a další sicilské speciality. Zájem je veliký a potvrzuje informace z průvodce, že Sicilané mají zvláštní zálibu v malých, teplých jídlech připravovaných v pouličních stáncích.

A tak se prodavači nezastaví. Na hygienu není čas. Na prkénku, kde krájí syrové vnitřnosti, za chvíli porcují hotové jídlo.

Jídlo, pití a lidé známí i neznámí

Na náměstí Caracciolo je živo do pozdních nočních hodin

To je stigghiola – klobáska z ovčích vnitřností. A tohle je zase mletá hovězí slezina,“ poučuje mne mladík, když vidí, jak se snažím zvolit tu správnou delikatesu. „Je to určitý způsob životního stylu, chodím se m pravidelně,“ rozpovídá se.

Funguje to tady dlouho do noci, tak do tří, do čtyř. Nejzajímavější je, že tu můžete potkat spoustu lidí. Přišel jsem sám, ale už jsem potkal hodně známých a seznámil se s novými. Ale nepopírám, že při seznamování hraje často roli alkohol,“ říká mladík a upíjí přitom ze skleničky sladkého červeného vína, které barvou připomíná krev.

autoři: Jaroslav Skalický , and
Spustit audio

Související