Vzniká elektronická Encyklopedie židovských obcí a památných míst na území České republiky
Když v roce 1992 vyšla kniha Jiřího Fiedlera „Židovské památky v Čechách a na Moravě“, byl to průkopnický čin. Širší veřejnost si tak mohla poprvé od skončení války uvědomit, jak četné jsou nemovité židovské památky na našem území. Koncem ledna tomu budou dva roky, kdy Jiří Fiedler, dlouholetý odborný pracovník Židovského muzea v Praze, za tragických okolností zemřel. Především jeho přičiněním začala být v elektronické podobě postupně zveřejňována „Encyklopedie židovských obcí a památných míst na území České republiky“ a tento velkolepý projekt v Židovském muzeu nadále pokračuje.
Vytvářením „Encyklopedie židovských obcí a památných míst na území České republiky“ Židovské muzeum v Praze již několik let odpovídá na stále větší zájem odborné i laické veřejnosti o dějiny české a moravské židovské komunity. Ty jsou totiž stále zpracovány jen zlomkovitě a zájemci se často musí spokojit s předválečnými publikacemi, dílčími články a studiemi.
Že dílo vychází za pomoci nejmodernějšího elektronického média, má své opodstatnění: Kdyby se mělo čekat na úplnou tištěnou podobu knihy, bylo by třeba její vydání odložit o mnoho let. Navíc bádání v dějinách židovských obcí stále pokračuje, objevují se nové skutečnosti, které je možno pohotově zapracovat právě jen do elektronické podoby encyklopedie.
Jejím hlavním autorem byl až do své smrti Jiří Fiedler, který svůj monumentální zdroj informací vytvářel i za pomoci soukromého archivu. Z něho se čerpá i při rozvíjení současné databáze. Dílo tak navždy bude především výsledkem více než třicetileté práce jednoho badatele prováděné jak v místech bývalého židovského osídlení, tak v archivech a knihovnách. Mimořádně cenné jsou obzvláště údaje z obecních kronik či ústní informace získané od pamětníků.
V současné době je hotova více než pětina z celkového počtu více než tisíce budoucích encyklopedických hesel. Jsou mezi nimi zahrnuta sídla židovských náboženských obcí nebo modlitebních spolků, další lokality s prokázanou nebo předpokládanou existencí židovské modlitebny, místa spojená s životem významných osobností, ale i katastrální obce, na jejichž území se nalézají židovské hřbitovy patřící vzdáleným náboženským obcím. Opomenuta nebyla ani místa koncentračních, pracovních a internačních táborů a místa s hroby obětí tzv. „transportů smrti“ z období nacistické genocidy Židů. Studiem a dokumentací této tragické doby se však podrobněji zabývá Oddělení pro dějiny šoa Židovského muzea.
Jaký typ informací lze v encyklopedii židovských sídel najít? Kromě základních toponymických, geografických a správních údajů o dané lokalitě jsou tu též zachyceny informace o počátcích židovského osídlení, jeho demografickém vývoji a sociální skladbě židovské komunity. Je možno se seznámit s přehledem udělených privilegií, záznamy o pohromách, které obec postihly, základních datech k dějinám jednotlivých obcí. Nechybí ani údaje o místních náboženských, vzdělávacích a charitativních institucích, popisy židovských sídelních okrsků a informace o hřbitovech. Neméně cenné jsou i shromážděné soupisy dochovaných matrik a archiválií a soupisy dostupných vyobrazení daného místa. K jednotlivým údajům jsou též připojeny odkazy na zdroj informací a v závěru je možno najít i soupis literatury k dané lokalitě.
Hesla „Encyklopedie židovských obcí a památných míst na území České republiky“ jsou různě rozsáhlá. Nejmenší vydají na čtvrt strany, nejobsáhlejší mají stran až padesát – v závislosti na velikosti, stáří či historickém významu lokality. K heslům jsou navíc doplněny fotografie z archivu Židovského muzea v Praze, nebo si je možno tyto obrazové dokumenty zvlášť objednat.
O podrobnostech informují webové stránky Židovského muzea v Praze: www.jewishmuseum.cz.
