Vzkaz restauracím, které si neváží zákazníka
Korkovné, změny na poslední chvíli a konec akce už v 16 hodin? Pavel Maurer měl doporučit dvěma kamarádkám podniky, ve kterých by mohly oslavit dva významné životní okamžiky. Přečtěte si, jak to celé dopadlo.
Už téměř 17 let se zabývám propagací a popularizací skvělých nebo alespoň zajímavých restaurací v naší republice. Donedávna jsem si myslel, že už mě nic nepřekvapí. Chyba lávky! Tvrdá restaurační realita mě opět dostala ke zdi. Dva příklady z minulého týdne – jeden za 20 tisíc korun a druhý dokonce za 200 tisíc korun českých.
Moje kamarádka, shodou okolností velmi známá celebrita, se rozhodla vdát za jednoho velmi známého herce. Radila se se mnou, kde udělat svatbu, aby to bylo na úrovni a aby na svatbě nemohli fotografovat paparazzi.
Dodnes lituji, že mě Bůh neochránil před snahou dobře poradit. Druhá kamarádka, dokonce moje příbuzná, slavila kulaté narozeniny. Obě ženy si v předstihu zodpovědně objednaly restauraci, řádně ji rezervovaly, oznámily provozovateli, kolik přijde osob a kolik hodlají utratit peněz.
Světe, div se, těsně před samotnou akcí se začaly obě moje známé dozvídat od rezervovaných restaurantů jednu jobovku za druhou.
U „celebritní“ svatby oznámil podnik až na poslední chvíli, že jim budou počítat takzvané korkovné 500 korun za každou láhev, kterou si dodají svatebčané z vlastních sklepů! Tedy jakousi pokutu za to, že víno otevřou a rozlijí do sklenek.
Další novinkou bylo, že občerstvení v hodnotě 200 tisíc korun bude podáváno pouze omezeně po dobu jedné a půl hodiny. A pak šlus, nebo platit znovu! Ve druhém případě oznámil restauratér ve stylu last minute, že plánovaná párty, která začínala obědem v poledne, musí skončit v 16 hodin, protože poté má nějakou další akci. Ať je zábava v plném proudu, nebo ne, táhněte domů! Mám jiné rito!
Co byste na to řekli? Obě ženy byly čtyři dny před životními slavnostmi stresovány, zaskočeny a rozčarovány. Jako by nikdo neměl zájem o jejich peníze! Co na to já, vydavatel průvodce po restauracích? Smrt a bídu takovým podnikům, které si neváží zaručeného zákazníka!
Navíc šlo o klienty, kteří si vše předem řádně objednali a domluvili. Často slýchám, jak restaurace skuhrají, že je krize, že lidé šetří a neutrácejí. Jenže tyto dva příklady z nejbližšího okolí mi dokazují, že krize ještě nenastala a že ti, co neumí, jsou stále v provozu.
Pokud si restauratér dovolí takovým způsobem odmítnout jistý zisk, hraje s vámi ruletu, nebo dostal lepší kšeft. Jenže oni si to zklamaní hosté vzájemně povypráví a já to teď říkám vám.
